Hlavní obsah
Policejní zásah na demonstraci v Moskvě Foto: Tatyana Makeyeva, Reuters

Ruští duchovní se přimluvili za odsouzené demonstranty, vedení církve to odsoudilo

Dvaapadesát duchovních ruské pravoslavné církve podepsalo petici, ve které žádají propuštění uvězněných účastníků nedávných demonstrací v Moskvě. Text byl zveřejněn v úterý, uvedla stanice BBC. Podle agentury AP se jedná o bezprecedentní případ podpory opozice ze strany církevních představitelů. Vedení ruské církve však výzvu odsoudilo jako politickou deklaraci.

Policejní zásah na demonstraci v Moskvě Foto: Tatyana Makeyeva, Reuters
Ruští duchovní se přimluvili za odsouzené demonstranty, vedení církve to odsoudilo

Otevřený dopis byla zveřejněn na webu Pravmir, který se věnuje náboženskému dění. Duchovní v něm vyzývají k přezkoumání trestů udělených v létě demonstrantům, protože někteří dostali nepodmíněné tresty odnětí svobody.

K trestům vězení v rozmezí dva až tři a půl roku byli začátkem září odsouzeni čtyři účastníci nepovolené demonstrace z 27. července. Podle soudů se provinili použitím síly proti policistům.

„Co se týká obžalovaných v moskevském případu, jsme zmateni verdikty soudů, když je srovnáme s mnohem měkčími tresty, které udělily ruské soudy obviněným z mnohem těžších zločinů. Jsme přesvědčeni, že trest by měl úměrný vážnosti porušení zákona. Jinak se spravedlnost mění ve výsměch,“ stojí v dopise.

V textu se kněží, mezi nimiž je i několik duchovních působících v zahraničí, obracejí i na samotné soudce: „Mnozí z vás jsou pokřtěni pravoslavnou církví a považují se za věřící. Soudní procesy by neměly mít represivní charakter, soudy se nemohou používat jako prostředek k potlačení nesouhlasu a použití síly by nemělo být uplatněno s neobhajitelnou tvrdostí.“

Dopis je současně „splněním pastorační povinnosti smutku“, což znamená, že je peticí za odsouzené. Podle protodiakona Andreje Kurajeva je to první podobný případ za vlády prezidenta Vladimira Putina.

Rozpolcená církev

Vedení církve, která je považována za oporu prezidenta Vladimira Putina, výzvu nepodpořilo. Zástupce šéfa církevního oddělení pro vztahy s veřejností a médii Vachtang Kipišidze petici označil, „za pokus zapojit se do akcí na ochranu lidských práv, který se de facto přeměnil v politickou deklaraci.“

Dodal, že církev má právo dávat najevo smutek a aktivně jej využívat a že „v Rusku jako v každé zemi jsou nespravedlivě odsouzení, ale když se z nich vybere jen několik obžalovaných, kteří jsou nejznámější v médiích, je to politika a ne stížnost.“ Dodal, že boj s vládou nikdy nebyl a ani nebude posláním pravoslavné církve.

Synodní oddělení ale pak uvedlo, že míní prostudovat konkrétní případy zmiňované kněžímiu u „případů zmíněných ve výše uvedeném prohlášení i u dalších osob, u nichž mohlo dojít v průběhu soudního řízení k možnému porušení jejich práv“. Pokud to bude nutné, poskytne se jim kvalifikovaná právní pomoc

Tlak opozičních masmédií

Šéfredaktoři nezávislých médií rádia Echo Moskvy, deníku Novaja Gazeta a televize Dožď podle agentury DPA vyzvali generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil rozhodování soudce Alexeje Krivoručka, který se v soudním procesu údajně vůbec nezabýval důkazy ve prospěch odsouzených účastníků demonstrací.

V pondělí byl za zranění policisty při demonstraci ze 3. srpna odsouzen ke třem letům a šesti měsícům nepříliš známý herec Pavel Ustinov, který se na demonstraci podle svých slov ocitl náhodou. Video ze zatýkání ukazuje, že Ustinov v době zatčení stál s telefonem v ruce a odpor strážcům pořádku nekladl. Pod online petici na jeho propuštění se podle Interfaxu podepsalo za jediný den přes 100 000 lidí a před budovou úřadu ruského prezidenta ve středu na podporu Ustinova shromáždily desítky občanů.

Protesty v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městské a posléze i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu více než 50 opozičních politiků v komunálních volbách, jež se konaly 8. září. Na prvních dvou nepovolených protestech bylo 27. července a 3. srpna zatčeno přes 2000 lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků