Hlavní obsah
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: Francois Lenoir, Reuters

Rusko–NATO: jako za studené války

Značně vyostřené vztahy Ruska a Severoatlantické aliance jsou podle vyjádření šéfa NATO Jense Stoltenberga „na nejnižší úrovni od konce studené války“. „Alianci znepokojuje agresivní chování Moskvy, v neposlední řadě vůči Ukrajině, ale také významné vojenské posilování a porušování dohod o kontrole zbraní,” řekl Stoltenberg minulý týden ve čtvrtek.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: Francois Lenoir, Reuters
Rusko–NATO: jako za studené války

NATO před tím odebralo akreditaci osmi členům ruské mise při NATO, které generální tajemník označil za utajené důstojníky ruských zpravodajských služeb. Zmenšila zároveň velikost moskevského týmu, který může v jejím bruselském sídle pracovat. Podle agentury TASS se má snížit o polovinu – z dvaceti lidí na deset.

Hypersonické střely i bojoví roboti

Moskva vzápětí oznámila, že chystá odvetná opatření. Ta by podle zdrojů listu Kommersant měla zahrnovat omezení početního stavu alianční mise v Moskvě, Rusko ale nevylučuje ani úplné uzavření svého zastoupení při NATO.

„Aliance se po efektním ukončení afghánské epopeje prostě nemůže obejít bez ruského strašáka,“ prohlásil Alexandr Gruško, náměstek ministra zahraničí. „Je zde zřejmý rozpor v prohlášeních představitelů NATO o přání normalizovat vztahy s naší zemí a skutečnými činy. (…) Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva se zbrojními ambicemi nijak netají.

Vojenské námořnictvo minulý týden oznámilo úspěšné testy nových hypersonických střel Cirkon (Zirkon), poprvé odpálených z ponorky. Cirkony jsou podle údajů uváděných ruskou armádou schopné dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů mohou zasahovat námořní i pozemní cíle. Patří k nové generaci ruských zbraní, které jsou podle prezidenta Vladimira Putina schopné zasáhnout jakýkoliv cíl na Zemi a proniknout americkou protiraketovou obranou.

Podle generála Olega Saljukova, velitele ruských pozemních vojsk, Rusko v příštím roce uvede do zkušebního provozu bojové roboty Uran-9. „Na základě výsledků padne rozhodnutí, kolik jich optimálně nakoupíme,“ řekl ruskému armádnímu deníku Krasnaja zvězda.

Bojové a výzvědné roboty Uran-9 a Něrechta, vybavené automatickými děly ráže 30 mm, kulomety či protitankovými řízenými střelami ruská armáda poprvé „naostro“ odzkoušela při zářijových manévrech Západ-2021. „Byly řízeny z velicího stanoviště vzdáleného půldruhého kilometru. Operátoři v reálném čase pozorovali zničení protivníka,“ prohlásil Saljukov.

Zaostřeno na Arktidu

Rusko podle generála jen v tomto roce vybavilo armádní útvary pozemních sil „2500 nových typů zbraní, vojenské a speciální techniky“. Finišuje také vývoj vysoce mobilních zařízení pro nasazení v arktickém regionu, uvedl armádní deník. Agentura TASS s odvoláním na informované zdroje tento týden napsala, že Rusko plánuje vytvořit také speciální Arktickou flotilu.

„Půjde o samostatnou formaci v rámci námořnictva, jejímž hlavním úkolem bude zajistit bezpečnost severní mořské cesty a arktického pobřeží v oblasti, která nyní spadá do odpovědnosti Severní a Tichomořské flotily,“ uvedla.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků