Hlavní obsah

Rusko definitivně odstupuje od smlouvy o konvečních zbraních

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal zákon, podle něhož Rusko odstupuje od Smlouvy o konvenčních silách v Evropě. Moskva přestane podmínky smlouvy z roku 1990 dodržovat v noci ze 12 na 13. prosince, protože tehdy uplyne stopadesátidenní lhůta. Odstoupení od CFE Putin oznámil 14. července.

Rusko definitivně odstupuje od smlouvy o konvečních zbraních

Krok byl očekávaný, zákon přijala 7. listopadu Státní duma a 16. listopadu jej potvrdila horní komora parlamentu. Podpis Putina byl formalitou, protože ruský prezident sám navrhl, aby Rusko od smlouvy odstoupilo. Zákon prezidentovi umožňuje k smlouvě opět přistoupit.

Podle ruských odborníků jde o bezprecedentní krok. Přišel navíc v době, kdy se koná v Madridu schůzka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jíž dominuje právě nárůst napětí mezi Ruskem a NATO.

Rusku vadí rozšiřovaní NATO na východ a radar v ČR

"Smlouva nechrání na dostatečné úrovni zájmy vojenské bezpečnosti Ruské federace," napsal Putin v průvodním dopisu, když zákon v červenci poslancům předkládal. Putin upozorňuje, že nové země NATO smlouvu, nepodepsali a tudíž se jí neřídí. Rusku vadí, že země NATO neratifikovaly modifikovanou podobu CFE z roku 1999, která odrážela multipolaritu světa. Západní země odmítají novou verzi smlouvy ratifikovat do té doby, než Rusko stáhne své jednotky z Gruzie a z Podněstří, jejichž ústřední vlády s přítomností ruských jednotek nesouhlasí. Rusko ji ratifikovalo v roce 2004. Dále ji ratifikovaly Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán.

Jedním z důvodů, proč Rusko uskutečnilo svou hrozbu, je i plán USA vybudovat v ČR radar a v Polsku sila s antiraketami. NATO se ve smlouvě zavázalo, že nerozmístí na území svých tehdy přistoupivších státu tedy ČR, Maďarska a Polska, žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.

NATO se od roku 1999 rozšířilo na východ o 9 zemí a další chce přijmout. Členy Aliance jsou i tři pobaltské republiky, jež nejsou v CFE zahrnuty. USA využívají tři v Bulharsku a letiště v Rumunsku.

Pomalé stahování z Gruzie a Podněstří


Letos v červnu a listopadu předalo Rusko gruzínské straně dvě ze tří základen – v Batumi a Achalkalaki a také stáhlo svoji posádku o necelých 400 vojácích a 200 civilistech v metropoli Tbilisi.

V separatistické Abcházii má Rusko stále asi 300 vojáků na základně Gudauta, kterou by mělo vyklidit do konce 2008. Trvají i obvinění, že ruské jednotky působí i v druhé gruzínské odštěpenecké oblasti Jižní Osetii.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

V separatistickém Podněstří v Moldávii je podle odhadů stále 1250 až 1500 ruských vojáků jako mírové síly a Rusko podle údajů OBSE odtud v letech 2000-3 odvezlo zhruba polovinu vojenského materiálu a munice.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE)

  • Smlouvu 19. 11. 1990 podepsalo 30 států, všichni členové NATO i rozpuštěné Varšavské smlouvy. Jejími signatáři jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Belgie, Británie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Francie, Gruzie, Island, Itálie, Kanada, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Ukrajina a USA.
  • Smlouva stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí, a to na každé straně 20 000 tanků, 20 000 dělostřeleckých jednotek, 30 000 obrněných vozidel, 6 800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků.
  • Závazky měly být splněny do 40 měsíců, tedy do 16. listopadu 1995. Nesplnilo je Rusko, které se tehdy odvolávalo na to, že smlouva vycházela z podmínek evropské bipolarity za studené války a že tehdejší modelová rovnováha sil již neplatí.
  • Revidovaná smlouva byla podepsána 19. listopadu 1999, země NATO ji však neratifikovaly. Čekají až Rusko sníží své síly v Gruzii na úroveň stanovenou v původní smlouvě.
  • Revidovaná verze určuje horní hranice stavů konvenčních ozbrojených sil nikoli podle dvou aliancí, nýbrž podle jednotlivých států a teritorií. NATO se v ní zavazovalo, že nerozmístí na území svých tehdy nových členských států (ČR, Maďarska a Polska) žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.

Moskva zdůrazňuje, že ruský krok není nevratný, klíč k řešení situace má podle něj nyní v rukou NATO. To však zatím na ruské hrozby nereagovalo a nemínilo ratifikovat upravenou verzi smlouvy z roku 1999. Vzhledem k ekonomickým problémům Ruska v 90. letech, už nepředstavují ruské konvenční zbraně takovou hrozbu jako v dobách SSSR, kdy měla sovětská armáda ohromující počty tanků.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků