Článek
Pražský primátor Hřib se umístil v tzv. kategorii snílků (Dreamers) za to, že se snaží z české metropole učinit "maják naděje pro liberály v regionu sklouzávajícím k pravicovému autoritářství".
Hřib na zařazení do žebříčku ihned reagoval slovy, že je potřeba podporovat Prahu, protože tím se podporuje otevřenost a svoboda ve střední Evropě.
Prestižní web @POLITICOEurope mě zahrnul do svého žebříčku 28 nejvlivnějších lidí Evropy. Moc si toho vážím. Děkuji i za přesně formulované poselství do Bruselu: Podporujte Prahu, podporujete tím svobodu a otevřenost v našem středoevropském regionu. 🙂https://t.co/4QNYAGZdgf
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) December 7, 2020
V čele této skupiny je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová za to, že v prvním roce ve funkci prezentovala ambiciózní návrhy na aktivnější společný přístup EU v řadě oblastí. Nenechala se odradit ani koronavirovou pandemií, kterou chce využít k posílení role Bruselu.
Na špici dalších kategorií jsou italský premiér Giuseppe Conte (kategorie aktivních hybatelů) a tvůrce ruské komunikační platformy Telegram Pavel Durov (kategorie narušitelé).
Vítězství Merkelové
Podle hodnocení serveru Politico „nic neodráží stav dnešní evropské politiky lépe než fakt, že její standartu nese politička mířící na odpočinek". Reaguje tak na avizovaný odchod Merkelové z politiky v příštím roce.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Kancléřka podle webu stejně jako v minulých případech dokázala provést Evropu krizí, když myslela spíše na "stabilitu než na ambice". Poradila si jak s vytvořením krizového fondu EU, k jehož odblokování se snaží přesvědčit Maďarsko a Polsko, tak s konfrontačním přístupem lídrů typu Donalda Trumpa či Vladimira Putina, soudí Politico.
Italský premiér Giuseppe Conte
Ital Conte si podle redakce webu zasloužil první příčku v kategorii aktivních hybatelů dění (doers) tím, že se vyrovnává s řadou výzev, od covidu-19, který jeho zemi letos zasáhl jako první z EU, přes nesourodost italské vlády až po přesvědčování dalších unijních zemí o nezbytnosti vytvoření krizového fondu, jehož čtvrtinu má získat právě Itálie.
Třetí kategorii označovanou webem jako narušitelé (disruptors) ovládl Durov, jehož síť Telegram poskytuje platformu pro šíření jakýchkoli informací. Kromě například shromáždění běloruské opozice se pomocí Telegramu mohou smlouvat i lidé propagující násilí, zdůvodnil web svůj výběr. Mezi další lidi v této kategorii zařadil ruského prezidenta Vladimira Putina, novou vůdkyni italské krajní pravice Giorgiu Meloniovou či rakouského aktivistu bojujícího za bezpečnost internetu Maxe Schremse.