Hlavní obsah
Polský prezident Lech Kaczyński drží podepsaný dokument Lisabonské smlouvy. Foto: PETER ANDREWS, Reuters

Polský prezident Kaczyński podepsal Lisabonskou smlouvu

Polský prezident Lech Kaczyński v sobotu podepsal ratifikační dokument k lisabonské smlouvě, která reformuje fungování rozšířené Evropské unie. Poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena, je tak Česko, kde po souhlasu obou komor parlamentu schází podpis prezidenta Václava Klause. Před prezidentským palácem protestovali odpůrci smlouvy.

Polský prezident Lech Kaczyński drží podepsaný dokument Lisabonské smlouvy. Foto: PETER ANDREWS, Reuters
Polský prezident Kaczyński podepsal Lisabonskou smlouvu

Kaczyński před svým podpisem prohlásil, že smlouva znamená pro EU "změnu kvality". "Jsem hluboce přesvědčen, že tento velký experiment bude úspěšný," uvedl polský prezident.

Slavnostnímu aktu ve Varšavě byli mimo jiné přítomni předseda Evropské komise José Barroso, šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek a Fredrik Reinfeldt, premiér Švédska, které v současnosti unii předsedá.

Kaczyński oznámil, že doufá, že EU nebude uzavřena dalším zájemcům o vstup, jako je Ukrajina a Gruzie. Podle něj by Unie těmto zemím neměla říkat ne. "Brzy by mělo Chorvatsko rozšířit naši Unii, ale ani ono by nemělo být posledním národem." 

 

Skutečnost, že irský lid změnil názor, znamenala oživení smlouvy, a proto už neexistuje žádná překážka pro její ratifikac
Lech Kaczyński

 

 

Polský parlament smlouvu schválil už loni, Kaczyński ale podpis odkládal do doby, než ji odsouhlasí Irové v opakovaném referendu. Irsko dokument loni v červnu v plebiscitu odmítlo, minulý týden jej však na druhý pokus podpořilo.

"Skutečnost, že irský lid změnil názor, znamenala oživení smlouvy, a proto už neexistuje žádná překážka pro její ratifikaci," řekl v sobotu Kaczyński. EU podle něj byla svazkem suverénních států a mělo by to tak zůstat i po vstupu smlouvy v platnost.

Česká vláda podpis vítá

"Předseda české vlády Jan Fischer dnešní podpis polského prezidenta Lecha Kaczyńského pod lisabonskou smlouvu vítá. Současně věří, že v dohledné době se tento dokument podaří ratifikovat i v České republice," uvedl mluvčí Roman Prorok.

Podpis smlouvy v Polsku přivítal i ministr pro EU Štefan Füle: "Věříme, že lisabonská smlouva vstoupí v platnost do konce roku," sdělila jeho mluvčí Marie Faturová.

Protesty odpůrců smlouvy

V Polsku se před prezidentským palácem sešla také malé skupina demonstrantů, odmítajících smlouvu. Mávali polskými vlajkami a nesli s sebou rakev, v níž symbolicky pohřbili "nezávislost a svrchovanost Polska."

Aby nástupce neúspěšné euroústavy mohl vstoupit v platnost, musí ho ratifikovat všech 27 členských států EU. Po sobotě není schvalovací proces dokončen už jen v České republice. Euroskeptický prezident Václav Klaus smlouvu nemůže podepsat do doby, než ústavní soud posoudí, zda je dokument v souladu s českým právním řádem.

V pátek Klaus navíc vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy. [celá zpráva]

Obává se totiž možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Premiér Jan Fischer tuto obavu nesdílí a nepotvrzují ji podle něj ani dostupné právní analýzy.

Výjimku je podle Klause možné doplnit ke smlouvě velmi rychle, byť i prezident přiznal, že by šlo o nestandardní postup. Klaus v pátek neřekl, jak bude v procesu ratifikace dále postupovat.

 

Prezident varoval před možným obcházením českých soudů a uplatňováním majetkových požadavků osob vysídlených po II. světové válce u Soudního dvora EU, který  vznikne v Lucemburku. Hlava státu se bojí zejména toho, že by mohlo dojít k přezkumu již platných rozhodnutí tuzemských soudů.

 

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků