Ostřelování Náhorního Karabachu nepolevuje, Írán varuje před rozšířením konfliktu

„Bombardování. Domy a budovy jsou zničené. Bojíme se. Jak to může člověk vydržet? Jak dlouho to bude trvat?“ řekla AP jedna z obyvatelek města. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, z 90 procent ženy a děti. „Z domovů odešlo 70 000 až 75 000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území,” sdělil zdroj AFP.

Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ohlásilo dalších 40 padlých vojáků. Podle agentury Interfax tak stoupl počet obětí na straně Arménie od začátku bojů na 280 mrtvých, agentura Reuters udává 320 mrtvých.

Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu varoval, že boje mohou přerůst v regionální válku. „Musíme si dávat pozor, aby se válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem nezměnila v regionální válku,“ řekl krátce poté, co granáty dopadly na íránské vesnice u hranic.

Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko. O vyslání radikálů ze Sýrie do Náhorního Karabachu mluvil už dříve francouzský prezident Emmanuel Macron.

Arménský premiér Nikol Pašinjan upozornil, že konflikt již regionální rámec překročil, protože se ho ”účastní radikálové a mezinárodní teroristé, což představuje nebezpečí pro všechny země regionu a ohnisko bezpečností hrozby pro celý svět”. Pašinjan také zdůraznil, že situaci silně ovlivňuje zapojení Turecka, které podporuje Ázerbájdžán a prodává mu zbraně.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian ve středu podle agentury Reuters uvedl, že se Francie, Rusko a USA pokusí přesvědčit znesvářené strany konfliktu k vyjednávání o příměří. Jednat budou zástupci těchto třech zemí ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin, který je ve stálém kontaktu s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, dnes o situaci telefonicky jednal také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Alijev ve čtvrtek obvinil Arménii, že se do konfliktu snaží zapojit evropské země a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Alijev zdůraznil, že spor by podle něj neměl překračovat hranice Arménie a Ázerbájdžánu.

Alijev v rozhovoru s ruskou státní televizí Pervyj kanal uvedl, že je po skončení akutní fáze vojenských operací v Náhorním Karabachu ochotný započít s Arménií jednání, informuje agentura TASS, což představuje ústupek. Původně požadoval stažení arménských sil.

Mezinárodní společenství Republiku Arcach neuznává, v době rozpadu SSSR byl Náhorní Karabach součástí Ázerbájdžánské SSR a Baku považuje území za okupované.