Orbán ještě v únoru hlasoval v Bruselu pro kvóty, potvrdil Tusk

Mluvčí maďarské opoziční Demokratické koalice Zsolt Gréczy v úterý informoval o tom, že se jeho strana obrátila oficiálním dopisem na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Ten potvrdil, že Orbán v únoru hlasoval pro usnesení o kvótách.

Mezi závěry jednání Evropské rady, která zasedala letos 18. a 19. února v Bruselu, se v kapitole II věnované migraci v bodě 8 f) hovoří o tom, že se rada shodla na relokaci. „Plné provádění procesu relokace, zastavení sekundárních toků nelegálních migrantů a žadatelů o azyl a zajištění značné kapacity přijímacích zařízení nezbytných pro ubytování migrantů v důstojných podmínkách po dobu, kdy se objasňuje jejich situace,” stojí mimo jiné ve zprávě shrnující, na čem se rada dohodla. Usnesení také uvádí, že žadatelé o azyl nemají právo zvolit si členský stát, ve kterém o azyl požádají.

Tusk podle Gréczyho v dopise zdůraznil, že únorové hlasování bylo jednomyslné, což znamená, že dokument podepsal i Orbán.

„Fakt, že referendum bylo neplatné, je vlastně z tohoto hlediska pro Orbána štěstím, protože nemusí jednat proti svému vlastnímu dřívějšímu rozhodnutí,“ uvedl Gréczy.

„Orbán by měl vysvětlit, proč se tváří jako odpůrce kvót a proč inicioval referendum proti vlastnímu rozhodnutí,“ dodal mluvčí a zdůraznil, že po bratislavském summitu je stejně jasné, že kvóty na přerozdělování migrantů nebudou povinné.

Maďarské referendum o kvótách bylo pro nízkou účast neplatné, 98 procent zúčastněných se v něm však vyslovilo proti přerozdělování migrantů v Evropské unii na základě kvót.

Ústava by měla být doplněna ve čtyřech bodech. „Nejdůležitější z nich je ustanovení, že osobu je možné přesídlit do Maďarska pouze na základě jednotlivého rozhodnutí maďarských orgánů. Hromadné přesídlení je zakázáno,“ uvedl v úterý Orbán.

Podle premiérova plánu by parlament mohl schválit změnu ústavy 8. listopadu. K tomu je však třeba dvoutřetinová většina, kterou vládní strana FIDESZ nedisponuje.

Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) upozornila, že na základě neplatného referenda není možné měnit ústavu. „Orbán ke změně ústavy nedostal pověření od většiny občanů, protože pět miliónů voličů se hlasování nezúčastnilo,“ uvedl předseda poslaneckého klubu MSZP Bertalan Tóth. Opoziční Demokratická koalice rovněž konstatovala, že ten, kdo se zúčastní změny ústavy, půjde proti vůli národa.

Extrémně pravicová strana Jobbik naopak avizovala, že změnu ústavy podpoří a tím zabezpečí potřebnou dvoutřetinovou většinu. Potvrdil to předseda strany Gábor Vona.

V nedělním referendu odpovídali Maďaři na otázku zformulovanou tak, že na ni stěží šlo odpovědět kladně: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?”

Plebiscitu se zúčastnilo 3,3 miliónu voličů, ale protože účast nebyla nadpoloviční a k urnám přišly jen dvě pětiny Maďarů, hlasování bylo neplatné.