Článek
Ke zbylým dvěma se však záchranáři zatím nemohou dostat kvůli příliš vysoké teplotě. Všichni zemřeli v jedné sekundě. Spekuluje se však, že lidé nemuseli zahynout, kdyby nehasili oheň přímo v šachtě a místo toho zastavili přístup vzduchu.
Záchranné práce kromě vysoké teploty komplikuje zvířený prach. Proto se ještě nepodařilo nalézt zbylá dvě těla. Teplota musí klesnout pod 33 stupňů Celsia. Zatím se drží na 36. Šachta se ochlazuje tekutým dusíkem, který také snižuje množství kyslíku ve vzduchu, takže nehrozí další výbuch. Hladina kyslíku klesla z 19 na pět procent.
Byli jsme placení od metrů. Žádná těžba, žádné peníze. Tak jsme oddalovali poplach.
Že horníci zemřeli během jediné sekundy, potvrdila mluvčí Hornonitranských dolů Adriana Siváková. Výbuch byl tak silný, že zranil i horníky vzdálené 200 metrů od výbuchu.
"Byl to okamžik, obrovská rána. Vyletěli jsme do vzduchu. Všude byl prach, nemohli jsme dýchat. Těžko se to popisuje," uvedl pro deník Sme jeden z horníků v šachtě, který byl asi 200 metrů od místa exploze.
Výbuchu podle nich nepředcházelo žádné varování. Ani to by však nepomohlo. "I kdybychom několik sekund před výbuchem zaznamenali nějaké příznaky, nestihli bychom utéci,“ řekl Sme Milan Vajdiar.
Byla smrt horníků nevyhnutelná?
Vysoký počet obětí výbuchu okamžitě vyvolal spekulace, zda muselo k tragédii dojít. Vedení Hornonitranských dolů čelí tvrdé kritice, že poslalo v pondělí horníky hasit požár do podzemí místo toho, aby uzavřelo do šachty přívod vzduchu a počkalo, až oheň bez kyslíku uhasne, píše Pravda.sk.
Jozef Vozár z Geologického ústavu Dionýza Štúra tvrdí, že vedení Hornonitranských dolů riskovalo a šetřilo. Podle něj je zarážející, že se ručně hasil oheň ve větrací šachtě, která odváděla vzduch od ložiska. "Proč to neudělali bezpečněji - hermetickým uzavřením přívodu vzduchu a proč to nenechali vyhořet?" ptá se Vozár. Jednou z možných odpovědí je, že takový postup trvá déle a v daném místě by se už dál nedalo těžit.
I sami horníci tvrdí, že dolům šlo o zisk."Byli jsme placení od metrů. Žádná těžba, žádné peníze. Tak jsme oddalovali poplach," tvrdí v Pravdě Vlado Horváth, který pracoval na dole 13 let.
Vedení dolů zásah hájí
Generální ředitel dolu Peter Čičmanec se brání tím, že původní ohnisko bylo velmi malé, takže by ho ručně uhasit horníci zvládli. "Ukazovaly to přístroje," dodal.
Zastává se ho i ředitel Hlavní báňské záchranné služby Stanislav Pavlík s tím, že pokud je požár v dole přístupný, likviduje se přímo. Jen když přístupný není, uzavře se přívod vzduchu.
Čičmanec potvrdil, že východní šachta byla uzavřena po roce 1990 na základě útlumového programu federální vlády. Šachta byla údajně příliš nebezpečná pro vysokou koncentraci metanu. Po roce 1996 byla šachta opětovně otevřena a těžba uhlí pokračovala. Podle slovenských médií šlo slovenským vládám o zabezpečení zaměstnanosti, nehledě na bezpečnost.
Čičmanec uvedl, že důl byl na základě žádostí horníků, kteří se obávali o bezpečnost, přestavěn, ale neuvedl jak. Odmítá osobní zodpovědnost za druhou tragédii, která se v jeho podniku stala. Při prvním neštěstí v Novákách, kde v roce 2006 zemřeli čtyři horníci, konstatoval Báňský úřad jedenáct porušení předpisů. [celá zpráva]