Článek
„Žijeme ve světě, v němž je riziko použití jaderných zbraní větší než v mnoha předchozích letech. Některé státy modernizují své jaderné arzenály a panuje reálné nebezpečí, že se je pokusí získat ještě více zemí, jak se ukazuje na příkladu Severní Koreje. Jaderné zbraně představují neustálou hrozbu pro lidstvo a veškerý život na Zemi,“ uvedl výbor.
Porota poukázala na to, že bylo díky mezinárodním úmluvám zakázáno mnoho ničivých a nebezpečných zbraní jako nášlapné miny, kazetová munice a biologické a chemické zbraně. „Jaderné zbraně jsou ještě ničivější, přesto se jich podobný mezinárodní zákaz netýká,“ vytkl norský výbor. Kampaň ICAN podle něj „pomohla vyplnit tuto právní trhlinu“.
Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní byla podle serveru Wikipedie založena v roce 2007 a k dnešku s ní pracuje 468 partnerských organizací ve 101 zemích světa.
Předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ohlašuje udělení ceny Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní.
„Tato cena je k tomu, aby podpořila jejich snahy a aby pokračovali ve své činnosti,“ řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersonová. Upozornila přitom, že letos sice 122 států podepsalo úmluvu o zákazu jaderných zbraní, ale nepřistoupily k ní země, které atomové zbraně vlastní. „Zákaz je posledním krokem, o který usilujeme. Doufám, že toto bude mít dopad,“ dodala Reissová-Andersonová.
Původně se očekávalo, že letos by cenu za mír mohli dostat íránský ministr zahraničí Muhammad Džavád Zaríf a šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová, kteří dojednali dohodu s Íránem, kterou však chce vypovědět prezident USA Donald Trump.
Reissová-Andersonová odmítla, že by kvůli tomu bylo udělení ceny ICAN kontroverzní, a zdůraznila: „Lidé nechtějí, aby je chránily jaderné zbraně.“
Na světě je odhadem téměř 15 000 jaderných zbraní.