Článek
Muž neměl rodinu a byl těžce nemocný. Jediný, kdo mu pomáhal, byla jeho sousedka Monika Szczypinská. Každý den za ním chodila, pomáhala mu s hygienou, řešila jeho věci, vyzvedávala léky. „Neměl nikoho, kromě mě,“ uvedla. Vyvinul se mezi nimi vztah, jako kdyby to byl otec s dcerou. Den před smrtí na tom muž nebyl dobře.
„Vypadal hodně špatně,“ řekla Szczypinská. Druhý den ráno, což bylo 11. listopadu, mu proto volala. Muž jí ale nebral telefon. Když se za ním vypravila, našla ho v bytě už bez známek života.
Kvůli chybě nemocnice rodina omylem pohřbila jiného nebožtíka
Zavolala proto policii a té předala klíče od bytu. „Říkali, že se o vše postará někdo jiný, že už to není má práce. Od té chvíle jsem od policie nedostala žádné informace,“ popsala. V následujících týdnech se Szczypinská na policii dotazovala, kdy bude pohřeb, ale odpovědi se nedočkala. „Buď mi říkali, že je ještě na pitvě, nebo že už je asi pohřbený,“ řekla žena.
Sousedku v lednu kontaktoval notář s tím, že potřebuje, aby ho doprovodila do bytu zesnulého. Termín návštěvy bytu zemřelého byl naplánovaný na 27. ledna. Když vstoupili do bytu, čekal na ně šok. „Zesnulý tam stále byl,“ uvedla žena.
Polští pohřebáci vytrousili na silnici rakev i s nebožtíkem. Všimli si toho až v krematoriu
„Nebyla to jediná souhra náhod, ale celý řetězec,“ tvrdí Nikolaus Salzer, šéf vídeňské hygienické stanice. Přispěl k tomu podle něj „komunikační problém mezi různými aktéry – výkonnou mocí, pohřební službou a hygienou“. „Problémem této nešťastné události je, že zesnulý nemá žádnou rodinu ani blízké, jinak by se tento incident nikdy nemohl stát,“ uzavřel.
Radnice případ vyšetřuje a tvrdí, že si na podobnou událost nikdo nepamatuje.