Hlavní obsah

Moře už není hřbitovem migrantů, tvrdí italský premiér

Právo, DPA, ČTK, vpl
Řím

Italský premiér Giuseppe Conte, jehož vláda se ujala moci před více než dvěma měsíci, vyjádřil ve čtvrtek hrdost nad dosavadními výsledky její migrační politiky. „Počet migrantů přicházejících do naší země poklesl v tomto období o 85 procent oproti srovnatelnému časovému úseku před rokem,“ řekl v Římě.

Foto: Alessandro Bianchi, Reuters

Italský premiér Giuseppe Conte

Článek

„Jsem hrdý, protože Středozemní moře už není hřbitovem bezejmenných migrantů,“ dodal. Itálie často čelí obviněním, že uzavřela své přístavy pro plavidla s utečenci. „Ve skutečnosti jsme nikdy nezpochybnili zachraňování migrantů z humanitárních důvodů,“ upozornil italský ministerský předseda.

„Vždy jsme zajistili přítomnost našich lodí ve Středozemním moři i možnost přijmout lidi v ohrožení. Změnili jsme však náš přístup. Kurz, který Itálie do té doby sledovala, způsobil za 15 let ve Středozemním moři 34 tisíc úmrtí,“ upozornil Conte.

Řím má podle jeho slov zájem „na řešení přistěhovalecké problematiky s rozumným přístupem“. „Podařilo se nám dosáhnout změnu v Evropě a pokročili jsme i v evropské angažovanosti. To je velký výsledek, na němž chceme dále stavět,“ podtrhl.

Tisíce migrantů se vrátily z Řecka

Nová vláda zastává názor, že Evropská unie nepomáhá Itálii zvládat nápor desetitisíců migrantů přicházejících každoročně přes Středozemní moře, především z Libye.

Organizace na ochranu lidských zpráv kritizují strategii Říma, podle níž mají migranty na moři zachraňovat libyjské pobřežní hlídky. V tomto případě se totiž migranti dostanou do táborů v Libyi, kde jsou zadržováni často v nelidských podmínkách. Takřka osm tisíc migrantů se od počátku roku dobrovolně vrátilo z Řecka do svých domovských zemí. Ve čtvrtek to v Aténách oznámila řecká policie.

Foto: Igor Petyx, ČTK/AP

Zachránění migranti na palubě lodě italské pobřežní stráže Diciotti

„Jde o lidi, kteří si uvědomují, že nemají žádnou šanci získat azyl v Evropské unii a chtějí se dobrovolně a bezpečně vrátit zpět,“ řekl agentuře DPA nejmenovaný vysoce postavený představitel policie.

Ta jenom v červenci zaznamenala 841 utečenců převážně z Albánie, Iráku a Pákistánu. Navrácení migrantů z Řecka se odehrává v úzké spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), jež jim nabízí zpáteční cestu pod ochranou bezpečnostních složek. Navrátilci navíc před nástupem do letadla navíc dostávají 500 až 1500 eur (12 790 až 38 370 korun) jako podporu pro start do nového života v zemích jejich původu.

Španělsko přijalo další loď nevládky

Ve španělském přístavu Algeciras v Gibraltarském průlivu ve čtvrtek ráno zakotvila loď nevládní organizace Proactiva Open Arms s 87 migranty z Afriky. Plavidlo je vzalo na palubu před týdnem a ke Španělsku zamířilo, když ho odmítla přijmout Itálie. Úřady v Madridu oznámily, že migranty nebudou zvýhodňovat, jako v případě lodí, které ke španělskému pobřeží dorazily v červnu a červenci.

Podle katalánské nevládní organizace pochází většina z 87 běženců přepravených od pobřeží Libye z válečných zón v Súdánu. Jde o 75 dospělých mužů a 12 nezletilých. Jak podotýká deník El País, jde o posun proti předchozím měsícům, kdy Španělsko přijímalo migranty za mimořádných opatření.

V červnu během medializovaného případu lodi Aquarius dostalo 630 běženců „z humanitárních důvodů“ speciální 45denní povolení k pobytu a premiér Pedro Sánchez řekl, že administrativní úkony budou provedeny přednostně. Podobná situace se opakovala v červenci po přijetí dalších 60 migrantů.

Reklama

Související články

Francie a Itálie se přetahují o Libyi

Občasné ostré útoky italského ministra vnitra Mattea Salviniho (45) na Francii se netýkají pouze její neochoty přijímat migranty přicházející po pevnině...

Výběr článků

Načítám