Článek
Příběh podle hraběte začal, když se na trůn chystal budoucí panovník Ludvík II., které byl v té době byl starým mládencem bez potomků. Pravidla ale byla jasně daná: bez následníka by se moc dostala do rukou druhé větve rodiny. Trůn by spadl do klína jeho německému bratranci Wilhelmu von Urach.
"Aby Monaku vládl Němec, bylo pro Francii na pokraji první světové války jednoduše nepřijatelné," řekl de Causansův advokát Jean-Marc Descoubes. Paříž proto podle něj v tichosti zahájila jednání s cílem tuto hrozbu zvrátit, o čemž svědčí mnoho dobových dokumentů.
Francie podle Descoubese pod pohrůžkou ztráty suverenity donutila Monako změnit pravidla nástupnictví tak, aby se následníkem mohl stát i nelegitimní potomek.
Tak tomu nakonec i bylo: rodina adoptovala Charlotte, která se narodila v roce 1898 ze vztahu Ludvíka s hosteskou z jednoho pařížského kabaretu Marie-Juliette Louvetovou.
Jasněji bude do dvou měsíců
Německá větev Louise de Causans se proto v roce 1924 zřekla nároku na trůn. Pokud by tak neučinila, Monaku by dnes údajně vládl strýc Louise de Causans.
"V prostředí, v němž se pohybuji, jsou lidé obvykle diskrétní a v takových věcech se nehrabou. Je ale třeba, aby pravda vyšla najevo. Je to otázka cti," uvedl hrabě.
Záležitostí se od začátku července zabývá francouzské ministerstvo zahraničí. Na vyjádření má podle Le Parisien dva měsíce.