Článek
„Lidé z vyšších vrstev s tím problém nemají, protože se s tím v životě nesetkají. Ale dělníci jsou s tím konfrontováni,“ zdůraznil Macron, když představoval své plány pro druhou polovinu svého pětiletého mandátu.
Oznámení nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Macron tvrdší migrační politiku naznačoval už od loňského podzimu, kdy kulminovalo hnutí tzv. žlutých vest, které přitáhlo i Francouze, kteří považovali jeho přistěhovaleckou politiku za příliš liberální.
„Příliv migrantů do Evropy je teď rekordně nízký, ale počet žádostí o azyl ve Francii nikdy nebyl vyšší,“ postěžoval si nyní francouzský prezident a dodal: „Ve snaze vypadat jako humanisté jsme někdy až příliš laxní.“
Podle oficiálních dat loni o azyl poprvé zažádalo více než 114 tisíc lidí. To je trojnásobek než před deseti lety a jde i o více než pětinový nárůst oproti roku 2017. Azyl však v zemi získalo jen 33 tisíc lidí. Celkově pak povolení k trvalému pobytu dostalo 256 tisíc lidí, obvykle šlo o příbuzné migrantů již usazených ve Francii, podotkl list The Financial Times.
Prezident viní socialistické vlády
V této souvislosti centrista Macron obvinil dřívější socialistické vlády, že problém „po desetiletí ignorovaly“ a že nečinnost jeho předchůdců vháněla venkovské voliče do náruče protiimigračních uskupení. „Máme jen jednoho protivníka: Národní frontu,“ řekl dále Macron v narážce na starý název krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penové, které se loni přejmenovalo ve snaze smýt pověst rasistického uskupení a zvýšit svou přitažlivost.
„Přistěhovalectví je problém, který musíme řešit s vyzrálostí a vyrovnaností,“ zdůraznil dále s tím, že různé vrstvy francouzské populace jsou „velmi nervózní“. Kritika přišla od levice i od Le Penové, která prohlásila, že Macronovu novému protiimigračnímu postoji nevěří.
Odsudku se ale Macron dočkal i z vlastních řad, když se 15 poslanců jeho strany proti prezidentovým slovům vymezilo ve společném prohlášení.
Šéf Elysejského paláce nicméně nastolil otázku přísnější imigrační politiky ve chvíli, kdy list Le Monde zveřejnil průzkum, který potvrzuje sílící odpor Francouzů vůči přistěhovalcům. Podle ankety si 63 procent občanů myslí, že je v zemi „příliš mnoho cizinců“.
Kvóty opět na stole
Dvě třetiny dotázaných dále uvedly, že se přistěhovalci nijak nesnaží integrovat do francouzské společnosti. „Efektivnější“ přistěhovaleckou politiku požadoval Macron také při středeční návštěvě v Římě, kde se moci nedávno ujala nová vláda.
Evropští politici podle něj kvůli nejednotnosti nedokázali účinně problému migrace čelit. Nastolil přitom opět myšlenku automatického mechanismu přerozdělování migrantů.
Účast členských států Evropské unie na projektu by měla být povinná pod hrozbou finančních postihů, shodl se Macron s italským premiérem Giuseppem Contem.