Krym se chce stát ruskou riviérou, píší v Rusku

Na náměstí u Leninova pomníku kapela vyhrává valčík a zpívá sbor námořníků pod ruskými vlajkami. Před sídlem vlády postává dvacítka chlapů se štíty s hesly "Krymu mír a referendum" a "Raději s Ruskem než s Ukrajinou". Centrem procházejí hlídky domobrany. Jedinými ozbrojenci jsou zamaskovaní vojáci bez nárameníků a identifikačních znaků, kteří se mezitím stali místní pamětihodností. Ví se o nich jen jedno: jsou to "naši", protože se s nimi fotí turisté.

Rekreanti nedorazili, ale návštěvníků jsou mraky. Na každém rohu točí televizní štáby. "Obvykle bývá hotel prázdný, ale teď nic volného nemáme," konstatuje recepční.

Kontroly jsou i na příjezdech k Sevastopolu. Ukrajinské nacionalisty tu už nečekají, ale auta kontrolují. Prý se chystají diverze a provokace jako záminka pro zásah NATO. "Pro lidi z Krymu za Perekopskou šíjí už nic není," tvrdí taxikář. Místní se starají o své a dění na Ukrajině je moc nezajímá.

Ale zprávy o novém režimu v Kyjevě, o zákazu ruštiny a bourání pomníků Lenina, který se náhle stal ztělesněním Ruska a boje s fašisty, zburcovaly i Krym. V Simferopolu se sešly hned dvě demonstrace, ruská a tatarská. Rusové volali po nezávislosti Krymu a připojení k Rusku, zatímco krymští Tataři se náhle stali zanícenými ukrajinskými vlastenci.

Podle Rusů je to tím, že ukrajinské úřady tolerovaly, že se krymští Tataři zmocňují pozemků. "Na státní půdě Tataři za noc postaví 'dům', a pak si podle nějakých starobylých obyčejů na ni dělají nárok. Nás by vyhnali, ale jich se nedotknou. Leckdy se přes ně hodnostáři dostanou k lukrativním pozemkům: domluví se s Tatary, vyjdou si vstříc a parcely pak od nich odkoupí," stěžují si místní Rusové.

Ale po jednáních s vedením ruského Tatarstánu se krymští Tataři, tvořící až 30 procent místní populace, bleskově uklidnili. Nový krymský premiér Sergej Aksjonov ujistil, že se nikdo nechystá krymské Tatary utiskovat.

Tvrdí, že má v domobraně už 11 tisíc mužů. Obklíčeným ukrajinským posádkám nabídl přejít na stranu Krymu s platy na úrovni ruské armády. "Nemají chuť bojovat. Sami nás prosí, abychom se tvářili, že jsme je obklíčili," tvrdí jeden z domobranců, zatímco dva ukrajinští vojáci pokuřují s "obléhateli".

Vždy se říkalo, že Krym je subvencovaný. Vicepremiér Rustam Temirgalijev ale tvrdí, že kdyby daně zůstávaly na Krymu, uživil by se sám. Loni do Kyjeva odeslali 2,7 miliardy hřiven (asi 5,8 miliardy korun), zpět dostali jen 300 miliónů.

Je zvláštní, že valný díl daní nepochází z turistiky, ale z těžby ropy a plynu. Ve statistikách je turistika až na pátém místě, jakkoli živí velkou část obyvatel pobřeží. Asi zdaleka nikoliv všichni poctivě platí daně.

"Bývalo to tak, že na Krym ročně přijíždělo na šest miliónů turistů, teď je to okolo dvou miliónů. Jestli každý utratí po 500 dolarech, znamená to miliardu ročně," odhaduje Alexandr Burdonov ze svazu zaměstnavatelů. Za strategický úkol považuje vrátit Rusy z dovolených v Turecku a Egyptě zpět na Krym. Všude je také slyšet, jak se Rusko postaralo o rozkvět Soči, zatímco ukrajinské úřady nevložily do Krymu ani halíř.

Investovat se tu pokoušeli Češi i Angličané, ale vše zkrachovalo. Podle podnikatelů tu úředníci ždímají byznys stejně jako v Rusku. Ale i tak jsou zatím ideou připojení nadšeni. Premiér Aksjonov slíbil chránit podnikání a pohrozil úředníkům propuštěním za pouhé podezření, že si řekli o úplatek.

Pobřeží je plné hotýlků, pocházejících zjevně nikoliv ze sovětských časů. Všude je vidět, že se připravují na novou sezónu. "Krym má teď pověst nebezpečného místa. Lidé odříkávají pobyty," vzdychá Alexandr Gomeňuk z hotelu More. Vracet museli zálohy na 150 z 220 pokojů. Stejně to vypadá v sanatoriu Čajka: Rusové, představující tři pětiny klientů, odříkávají rezervace. Sezóna bude podle majitelů hotelů katastrofa.

Ale jestli Krym přestane být ukrajinský, povede to podle Burdanova ke svobodnějšímu a dynamičtějšímu rozvoji: "Sloganem bude 'Vítejte na ruské riviéře!'"