Článek
Hlavním oficiálním cílem návštěvy, která začne v pátek odpoledne, bude nákup ruských zbraní. V něm má Kaddáfí podle deníku co dohánět. Zatím neplní rusko-libyjskou dubnovou dohodu, podle které měli Libyjci uzavřít s ruskými společnostmi smlouvy na dodávku zbraní a strojů, ruským stavebním společnostem pak měli přiklepnout řadu projektů. Za podepsání kontraktů v hodnotě zhruba 4,5 miliardy dolarů Moskva slíbila odepsat libyjský dluh ve stejné výši.
Tehdy průlomová dohoda se však zatím neukazuje jako životaschopná. Kaddáfí dodnes od Rusů nekoupil jediný tank, pokrok nezaznamenaly ani další oblasti spolupráce. Vázne například výstavba železnice mezi městy Sirt a Benghází v celkové hodnotě 2,3 miliardy dolarů, kterou mají budovat ruské dráhy. Libyjská strana totiž zatím uhradila pouze část zálohy.
Ruskou stranu zklamal také postoj Libye k plánu na založení organizace zemí vyvážejících zemní plyn, jakési plynové alternativě ropného OPEC. Rusko pro projekt počítalo s Katarem a Libyí jako s hlavními partnery, Libye ale poté účast odmítla. Drhnoucí spolupráce Kaddáfího přiměla k návrhu, že by uvadající rusko-libyjské vztahy mohlo zlepšit povolení lybijským společnostem těžit ruský zemní plyn. Takový nápad ale Rusy zrovna nenadchl, Kaddáfí je tedy možná bude chtít obměkčit nabídkou základny.
Ruské křižníky v libyjských přístavech už nedávno kotvily při cestě do Venezuely.
Muammar Kaddáfí
Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let.
Narodil se v roce 1942 v Syrtě. Vystudoval práva v Tripolisu a Královskou vojenskou akademii v britském Sandhurstu. Po návratu do vlasti byl důstojníkem v libybijské armádě.
Dne 1. března 1969 byl při armádním puči svržen král Idrís v té době na léčení v Turecku. Došlo k vyhlášení Lybijské arabské republiky a Kaddáfí se stal jejím vůdcem. Po svém nástupu provedl znárodnění průmyslu, včetně ropného.
Kaddáfí v době studené války udržoval dobré styky se socialistickými zeměmi včetně Československa.
V průběhu 80. let byl Kaddáfí západními zeměmi považován za jednoho z hlavních podporovatelů světového terorismu, symptizoval s Organizací pro osvobození Palestiny či s islamistickým režimem v Íránu.
V roce 1986 došlo k vyhrocení vztahů Libye s USA. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm nad skotským Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Libye byla označena za viníka a následovala letitá mezinárodní izolace Kaddáfího režimu.
Libye nakonec v roce 1999 vinu přiznala a souhlasila s odškodněním příbuzných po obětech atentátu v Lockerbie.
Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení, čímž dosáhl smíření se Západem. Diplomatický styk s Libyí obnovily i USA.
Kaddáfí je po tuniském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a egyptsjkém prezidentovi Husním Mubarakovi třetí hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro. Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.
V červnu na něj byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi.
Kaddáfí se v Moskvě objeví po 23 letech. Vztahy obou zemí byly po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu napjaté právě kvůli neuhrazenému libyjskému dluhu. Zlepšily se až letos v dubnu po návštěvě nynějšího ruského premiéra Vladimira Putina v Libyi.
