Hlavní obsah
Nácvik na páteční vojenskou přehlídku ke dni ukrajinské nezávislosti Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Filipa jsme okomentovali na síti, za víc nám to nestojí, řekl ukrajinský velvyslanec

Ukrajina v pátek oslaví svůj státní svátek nově, ze dne nezávislosti se stal den obnovení nezávislosti. Země se tím hlásí ke krátce existující Ukrajinské lidové republice, která vznikla na konci první světové války. Uvedl to ve čtvrtek ukrajinský velvyslanec Jevhen Prebyjnis, který na žádost Novinek okomentoval i vyjádření předsedy komunistů Vojtěcha Filipa, že za invazí v roce 1968 stáli nikoli Rusové, nýbrž Ukrajinci.

Nácvik na páteční vojenskou přehlídku ke dni ukrajinské nezávislosti Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters
Filipa jsme okomentovali na síti, za víc nám to nestojí, řekl ukrajinský velvyslanec

„Ani nás to jeho vyjádření nepřekvapilo, známe postoj KSČM, vždy podporovala Moskvu. Je evidentní, že KSČM hájí ruskou agresi proti Ukrajině a jednotlivá prohlášení jejích zástupců jsou politováníhodná. Reagovali jsme na sociální síti. Nemyslím si, že to stojí za víc,“ řekl Perebyjnis k Filipově vyjádření. [celá zpráva]

„Víme, že ruská propaganda pracuje důsledně a snaží se zapojit své příznivce. Rusko přes ně šíří fámy. Naším úkolem je čelit těmto snahám a šířit pravdu o tom, co se na Ukrajině a na Krymu děje, o ukrajinských politických vězních v Rusku,“ dodal velvyslanec.

Vztah komunistů k Rusku ho překvapuje: „KSČM a podobné strany považují Rusko za svůj vzor, i když tam panuje divoký kapitalismus.“

Oslavy připomínají sto let starou republiku

„Vždy jsme oslavovali vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Teď jsme koncepci změnili, v roce 1991 šlo obnovení nezávislosti Ukrajiny z let 1917 a 1918. Dnešní Ukrajina je pokračováním Ukrajinské lidové republiky,“ řekl Prebyjnis.

Ukrajinská lidová republika
Ukrajinská lidová republika vznikla po únorové revoluci v roce 1917, která smetla cara Mikuláše II. V červnu Ústřední rada Ukrajiny vyhlásila autonomii, kterou v listopadu po Velké říjnové socialistické revoluci rozšířila na další oblasti. Bolševici se rozhodli na Ukrajinu zaútočit, což vedlo v lednu 1918 k vyhlášení nezávislé Ukrajiny. Ta se po podepsání brestlitevského míru stala německým protektorátem. Po porážce vilémovského Německa byla Ukrajinská lidová republika obnovena a hlavním atamanem se stal Symon Petljura. Když rudí dobyli v únoru 1919 Kyjev, Ukrajinská lidová republika skončila.
Symboly dnešní Ukrajiny jsou stejné jako symboly Ukrajinské lidové republiky.

Prebyjnis připomněl, že Ukrajina měla v roce 1918 v Praze i své zastupitelství. „Ukrajinská ambasáda působila v roce 1918 na třech místech v Praze, nejprve v hotelu Central v Hybernské a pak v Šeříkové ulici na Smíchově.“

Ukrajinské velvyslanectví by tam rádo umístilo plaketu, která by to připomněla, ale dnešní hotel Central je památkově chráněný a na fasádu se nic umisťovat nedá a majitel domu v Šeříkové si to nepřál.

Bezpečnost garantuje jen vstup do NATO

Perebyjnis připomněl, že oslavy se konají za války, která pokračuje už pátým rokem. Označil ji za ruskou agresi, protože Rusko dodává do separatistických regionů zbraně a působí tam i ruští vojáci.

Řešení vidí v uplatnění minských dohod, které považuje za klíčové: „Minské dohody jsou realita a jsou jediným nástrojem, jak může Ukrajina a mezinárodní společenství ovlivnit dění. Je to jediná dohoda, pod kterou je podpis (Vladimira) Putina a jsou na ni navázány sankce. Kdybychom odstoupili od minských dohod, mohou sankce přestat platit. Jsem přesvědčen, že sankce fungují dobře. Pro Rusko jsou bolestivé. Dřív nebo později bude muset Putin přistoupit na nějaké řešení.“

Velvyslanec je přesvědčen, že uplatnění minských dohod brání právě Rusko: „Moskva chce, aby se plnily další body minských dohod, třeba ten o volbách, ale to nejde do té doby, než Rusko přestane střílet.“ Zdůraznil, že klíčová je kontrola 400 kilometrů dlouhé hranice mezi Ruskem a okupovanými částmi Doněcké a Luhanské oblasti, přes kterou proudí ruská materiální, vojenská i finanční podpora.

Bezpečnost Ukrajiny má podle velvyslance zajistit vstup do NATO: „Ruská agrese nám potvrdila, že být neutrálním státem, jak o tom Kyjev uvažoval, není s takovýmto sousedem bezpečné. Žádná alternativa ke vstupu do NATO neexistuje. Už je to zakotveno v zákonech a bude to i v ústavě.“ [celá zpráva]

Američtí vojáci při nácviku účasti na ukrajinské vojenské přehlídce

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Podle Perebyjnise není problémem ani to, že do aliance nemůže vstoupit země, která je ve válce: „V NATO jsou i Turecko a Řecko a velmi vážně se uvažuje o členství Gruzie. Situace na Ukrajině se od té v Gruzii moc neliší.“

Vedení NATO to ale vidí jinak. [celá zpráva]

Na páteční vojenské přehlídce v Kyjevě se objeví i zástupci vojáků zemí NATO se svými vlajkami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků