Článek
Podle loni zveřejněného průzkumu státní agentury VCIOM nemá deset procent Rusů dost peněz ani na jídlo, dalším 29 procentům nestačí příjmy na oblečení. Pod hranicí měsíčního minima – 9786 rublů (zhruba 3500 Kč) – nyní žije na 20 miliónů Rusů – 13,7 procenta populace.
Je to sice výrazně méně než 29 procent v roce 2000, kdy Putin rozvrácenou zemi přebíral po Borisi Jelcinovi, takže část Putinovy popularity dál pramení z toho, že po 90. letech otřesů a bídy přinesl jisté zlepšení životní úrovně a ekonomický růst, ale stejně je to pro mocnost číslo varovné.
A navíc proti roku 2012, kdy Putinovi začal nynější mandát, se situace zhoršila. Tehdy dosahovala míra chudoby jen 10,7 procenta.
Ekonomiku zasáhl především drastický propad cen energetických surovin – klíčového zdroje pro státní kasu, nepomohly ale ani sankce vyhlášené po vyhrocení vztahů se Západem.
Až loni opět začala ekonomika pomalu růst, v HDP na hlavu země osciluje mezi Malajsií a Řeckem. Rozdíly mezi regiony jsou však propastné. Třeba lékař v Severní Osetii na Kavkaze bere něco přes 28 tisíc rublů (asi 10 600 Kč), v Moskvě 90 tisíc (přes 32 000 Kč), učitel v Dagestánu 19 900 (7100 Kč) v Moskvě 80 600 (29 tisíc Kč).
Zvýšení platů před volbami
Někteří zaměstnanci univerzit, nemocnic a výzkumných ústavů se nyní těsně před volbami dočkali příjemného překvapení v podobě platového skoku, což „nemělo vůbec žádnou logiku“, řekl serveru RBK vědecký pracovník Moskevské státní univerzity Vasilij Dikarjov.
Mzda prý totiž dosáhla pětinásobku standardu. Jiní hovořili o dvaapůl až trojnásobku. „Žádné vysvětlení jsme nedostali, panovalo naprosté ticho. Až jsme se divili,“ citoval web jiného pracovníka. Kreml souvislost s volbami popřel. „Jsou to rozhodnutí, která se přijímala během loňska, anebo ještě během posledních let,“ komentoval to prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.