Hlavní obsah
Zprava: Italský ministr zahraničí Franco Frattini, premiér Jan Fischer a náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora Foto: Jan Rovenský, Právo

České podpisy Lisabonské smlouvy skončily v římské zácpě

Lisabonská smlouva je pro Česko jako zakletá. Ani páteční předávání ratifikačních dokumentů totiž v Římě neproběhlo podle plánu – podpisy prezidenta Václava Klause a předsedy vlády Jana Fischera dorazily o 45 minut později. V pátek třináctého totiž uvízly v dopravní zácpě.

Zprava: Italský ministr zahraničí Franco Frattini, premiér Jan Fischer a náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora Foto: Jan Rovenský, Právo
České podpisy Lisabonské smlouvy skončily v římské zácpě

Ratifikační dokumenty, které do Říma, kde jsou uloženy originály všech dokumentů EU, přivezl vpodvečer Fischer, převážel je však náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, který společně s ostatními členy doprovodu a novináři jel v minibusu za premiérovou kolonou.

Minibusu ale kolona ujela a ten byl nucen se probojovávat římskou dopravou ve večerní špičce před víkendem. Ostatní šoféři na autobus, který předjížděl, kde se dalo, a dokonce projížděl na červenou, hlasitě nadávali.

Řidič po cestě přemlouval několik policejních hlídek, aby ho doprovodili na ministerstvo zahraničí. „Převážím československou delegaci a kolona mi ujela!“ pokřikoval z okénka. Marně. Aby stále nervóznější posádku autobusu uklidnil, raději pustil francouzský šanson.

Nakonec se šoférovi podařilo dovolat na ministerstvo, které pro minibus poslalo dva policisty na motocyklech. Po více než hodině tak ratifikační dokumenty dorazily na místo určení. Premiér je tak italskému šéfovi diplomacie Frankovi Frattinimu předal o 45 později oproti plánu.

Ratifikační maratón skončil

Ukončení ratifikace oba státníci zapili sklenkou šampaňského, Frattini se zvlášť zajímal o Klausův podpis. „Toto je důležité,“ ukázal mu ho s úsměvem Fischer.

„Nejdůležitější projekt v Unii byl završen. Lisabonská smlouva nejen otevírá dveře pro efektivní komunikaci mezi institucemi, ale ukáže také lidem, že EU je zde pro ně a zlepšuje jejich každodenní život,“ řekl Fischer. „Jsme na začátku budování silnější a efektivnější Evropy,“ dodal.

„Lidé se neradi baví o institučních reformách. Lisabonská smlouva omezí byrokracii a umožní více se zaměřit na konkrétní rozhodnutí,“ dodal Frattini. Ratifikační proces Lisabonské smlouvy je tak po více než dvou letech konečně uzavřen.

Lisabonská smlouva tak začne platit od 1. prosince společně s Listinou základních práv EU. Z ní si kvůli Klausově obavě, že by mohla otevírat majetkové nároky sudetských Němců, česká vláda koncem října na summitu v Bruselu vyjednala výjimku; ta však začne platit podle některých expertů až za dva roky v rámci přístupové smlouvy s Chorvatskem.

Fischer v pátek zahájí jednodenní oficiální návštěvu Vatikánu, v rámci níž se setká s papežem Benediktem XVI., jenž v září navštívil ČR, a státním sekretářem Tarcisiem Bertonem. Jednat by mohl například o česko-vatikánské smlouvě, kterou dosud ČR neratifikovala.

 

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků