Hlavní obsah
Jednání britského parlamentu o podobě brexitu Foto: House of Commons, ČTK/AP

Osmkrát NE. Britští poslanci východisko z brexitové krize nenašli

Britský parlament ve středu neuspěl při hledání východiska ze slepé brexitové uličky. Předseda sněmovny John Bercow vybral pro hlasování osm z 16 předložených návrhů. Zahrnovaly jak „tvrdý” brexit bez dohody, tak mírnější podoby rozluky s EU, kdy by se zachovala celní unie nebo by byla Británie součástí evropského hospodářského prostoru. Všechny návrhy byly zamítnuty.

Jednání britského parlamentu o podobě brexitu Foto: House of Commons, ČTK/AP
Osmkrát NE. Britští poslanci východisko z brexitové krize nenašli

V parlamentu probíhala ve středu odpoledne debata, hlasovalo se po osmé večer SEČ, ale výsledky byly zveřejněny až před tři čtvrtě na jedenáct. Postupně se ukazovalo, že ani jeden neprošel.

V závěru se už začali poslanci smát. Bercow pak řekl, že je to začátek konce. V diskusi o hledání východiska z krize bude podle něj parlament pokračovat v pondělí.

Poslanci tak jedině schválili 441 proti 105 hlasům posun odchodu Británie z EU z 29. března na 12. dubna, nedojde-li k dohodě s EU, a na 22. května, bude-li dohoda přijata.

Brexit
Odchod Velké Británie z EU odhlasovali voliči těsnou většinou v referendu v roce 2016. Původně mělo dojít k brexitu letos 29. března, ale Britové požádali EU o odklad. Vyjednanou „rozvodovou“ dohodu s EU totiž neschválil britský parlament. Sedmadvacítka připouští odklad do 22. května pod podmínkou, že Dolní sněmovna vyjednanou dohodu o podmínkách brexitu schválí, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb.

Konzervativní poslanec Oliver Lewin označil za velké zklamání, že ani jeden z návrhů nebyl přijat.

Parlament změnil po více než sto letech parlamentní pravidla, aby mohl sám rozhodovat o svém programu, normálně to dělá vláda. Krizi se mu ale vyřešit nepodařilo.

Předseda poslaneckého klubu Skotské národní strany (SNP) Ian Backford otevřeně přiznal: „Je to důležitý okamžik pro nás všechny - pokusili jsme se překonat brexitovou krizi a selhali jsme“.

Ministr pro brexit Stephen Barclay hlasování okomentoval slovy, že „není jednoduchá cesta vpřed“ a dodal, že vládou vyjednaný návrh dohody „je nejlepší možností“. Dodal, že pokud ho poslanci nepodpoří, „nejsou žádné záruky“, jak proces skončí.

Nová šance pro dohodu Mayové? 

Hlavní pozornost už před tím na sebe strhlo prohlášení premiérky Theresy Mayové, že odstoupí, pokud bude schválen návrh dohody o brexitu, který vyjednala s Evropskou unií. Po jejím sdělení se snížil počet odpůrců dohody, kterou už dvakrát sněmovna zamítla.

Bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, který dohodu hlasitě odmítal, uvedl, že ji nyní podpoří.

Předseda euroskeptické skupiny konzervativců ERG Jacob Rees-Mogg pak řekl, že by ji podpořil, pokud se severoirská Demokratická unionistická strana, jež podporuje vládu Mayové a je proti dohodě, alespoň zdrží hlasování. Podporu slíbil i další člen ERG Iain Duncan Smith. ERG však poté uvedla, že hlasů pro schválení dohody není dost.

Předsedkyně DUP Arlene Fosterová řekla televizi Sky News, že lituje, ale strana není schopna podpořit návrh dohody. Důvodem je tzv. irská pojistka, která by mohla zamezit plnému odchodu Británie z EU, pokud by nedošlo k dohodě o uspořádání budoucích vztahů. Podle ní dohoda ohrožuje integritu Velké Británie. Poslanec DUP Nigel Dodds pak řekl, že strana bude hlasovat proti dohodě.

Britská premiérka Theresa Mayová

Foto: Reuters TV, Reuters

Kromě DUP dohodu také odmítá stále více opozičních labouristů. Mayová říkala, že návrh dohody předloží potřetí parlamentu, jen když bude jasné, že projde.

Vyjednaná dohoda zřejmě nemá podporu ani u veřejnosti. Průzkum televize Sky News ukázal, že 42 procent respondentů by si přálo, aby byl návrh odmítnut, zatímco jeho schválení podporuje 26 procent oslovených.

Proti odchodu bez dohody je 44 procent oslovených a pro 35, proti zrušení brexitu se vyslovilo 41 procent respondentů a pro jeho zrušení 37 procent.

Osm návrhů poslanců

Poslanci měli ve středu na stole celkem osm návrhů o tom, jaký směr nabere brexit.

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow

Foto: House of Commons, ČTK/AP

Tvrdou variantu - odchod z EU bez dohody k 12. dubnu - navrhl konzervativec John Baron.

Několik dalších návrhů se pak týkalo možnosti zapojení země do společného evropského trhu. Návrh konzervativce Nicka Bolese nazvaný Společný trh 2.0 pročítal s tím, že se vláda připojí k Evropskému hospodářskému prostoru (EEA) přes Evropskou asociaci volného obchodu (EFTA) a vyjedná dočasnou celní unii, dokud se nenajdou jiná alternativní řešení. Tento plán podpořil i labourista Stephen Kinnock.

Podobný byl i návrh konzervativce George Eusticeho, který počítal s tím, že Británie po brexitu zůstane v EEA a připojí se EFTA. Nepočítal s celní unií, ale plánoval nový protokol vztahující se k hranici mezi Irskem a Severním Irskem a k obchodu s potravinami.

Konzervativec Ken Clarke naopak navrhl celní unii.

Předseda labouristů Jeremy Corbyn přišel s alternativním plánem, který počítá se změnami v dojednaném návrhu dohody o brexitu, jehož cílem je ochránit trh práce.

Plán Joanny Cherryové ze Skotské národní strany pak počítal s tím, že pokud nedojde ke schválení dohody o brexitu den před datem odchodu, pak vláda požádá o hlasování o odchodu bez dohody. Pokud by byl odmítnut, stáhne svou žádost o odchod z EU. Uvedla, že hlavním cílem jejího dodatku je zabránit odchodu bez dohody.

Možný vývoj jednání o brexitu

Foto: David Ryneš, Novinky

Labouristka Margaret Beckettová požadovala, aby dohoda o odchodu nevstoupila v platnost, dokud nebude dodatečně schválena v referendu.

Konzervativec Marcus Fysh přišel s dodatkem, který počítá s tím, že Británie bude přispívat do rozpočtu EU do konce roku 2020 a že během dvouleté periody bude mít britské zboží garantovaný plný přístup na evropský trh.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků