Hlavní obsah

Britský parlament rozhoduje, zda posvětí brexit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn

Britští zákonodárci začali projednávat vládní návrh zákona o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, kterou se zahájí formální proces vystoupení Spojeného království z Evropské unie. O tom, že musí spuštění brexitu posvětit parlament, minulý týden rozhodl britský Nejvyšší soud.

Foto: Toby Melville, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Jednání parlamentu se podle BBC vzhledem k vysokému počtu řečníků protáhne do úterní půlnoci. Na samotné hlasování by mělo dojít až ve středu. Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyzval zákonodárce své strany, aby hlasovali pro vládní návrh.

Někteří sice pravděpodobně budou hlasovat proti brexitu, z dosavadních vyjádření labouristických politiků ale lze očekávat, že půjde jen o několik jednotlivců. Představitelé Liberálních demokratů a Skotské národní strany dopředu avizovali, že budou hlasovat proti. I tak se očekává, že návrh projde.

Foto: Toby Melville, Reuters

To je on. Zákon, který má britské premiérce dovolit aktivovat článek 50.

Vláda premiérky Theresy Mayové by chtěla článek 50 aktivovat 31. března letošního roku s tím, že od té doby poběží dvouleté období pro vystoupení Spojeného království z Evropské unie, jak s tím počítá Lisabonská smlouva.

Podle informací deníku The Times Britové – pokud jim k tomu dá svolení parlament – aktivují článek 50 na summitu EU, který se koná 9. března na Maltě.

Podmínky brexitu zatím dojednány nejsou

Samotná vyjednávání o konkrétních podmínkách brexitu ale teprve začnou. Vyjednavač Evropského parlamentu Guy Verhofstadt se nechal slyšet, že Brusel nedovolí, aby si premiérka Mayová vybírala, které výhody členství v EU si Británie ponechá.

„Potřebujeme férové partnerství. Nemůžete vytvořit situaci, kdy bude pro země výhodnější být vně než uvnitř Evropské unie. Evropští daňoví poplatníci by takový výsledek nedovolili,“ řekl Verhofstadt BBC. Zároveň ale dodal, že sjednocená Evropa musí být štědrá i s ohledem na Brity, kteří si v ní přáli zůstat. Některé výhody členství by tak podle něj mohly ostrovanům zůstat.

Článek 50 o vystoupení z EU
Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy šéfa vlády, a to buď šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU. Mayová plánuje oznámení do konce března.
Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání. Po dvou letech automaticky země přestává být členem Unie, i když teoreticky je možné lhůtu za poměrně složitých podmínek prodloužit.
Britové jsou připraveni například ihned garantovat práva občanů z EU na svém území, pokud tak učiní i Unie v případě britských občanů. Jinak spíše doufají, že během dvou let vyjednají rámec budoucího partnerství s EU. Londýn chce vystoupit ze společného trhu i celní unie.
Otázka je tedy také to, jaká bude podoba přechodného období po dvou letech, kdy se teprve budou vyjasňovat stovky podrobností, a jak bude toto období dlouhé.
Vyjednávání za EU povede Evropská komise a tým vedený Francouzem Michelem Barnierem. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament.
Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám