Článek
Sarkozy od podpory Blaira upustil po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Poznal prý, že by nebylo vhodné zvolit do úřadu politika, který důrazně podporoval invazi do Iráku. Blaira údajně rovněž znevýhodňuje skutečnost, že neprosadil, aby Británie přijala euro a připojila se k Schengenskému prostoru.
Tony Blair v současnosti z funkce zvláštního vyslance tzv. blízkovýchodního kvarteta (EU, OSN, USA, Rusko) snaží zprostředkovat mír na mezi Palestinci a Izraelem.
Úřad prezidenta EU zřizuje Lisabonská smlouva, která, pakliže ji ratifikuje všech 27 členských zemí, začne platit od 1. ledna příštího roku. Prezidenta mají vybrat vládní představitelé jednotlivých zemí.
Prezident bude reprezentovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, předsedat unijním summitům a převezme od předsedů vlád unijních zemí některé funkce, které zastávají v době předsednictví svého státu.
Ačkoliv Blairovy preference u vůdců "evropské sedmadvacítky“ klesají, úplně bez šancí ještě není. Stále častěji se prý ale v kuloárech hovoří i o nynějším prezidentovi Evropské komise Josém Manuelu Barosovi, dánském premiérovi Andersovi Rasmussenovi, nebo lucemburském premiérovi Jean-Claudeovi Junckerovi. Toho prý ale nemají v oblibě Britové a předseda vlády Gordon Brown by zřejmě jeho zvolení vetoval.