Hlavní obsah
Pohled na Berlínskou televizní věž (Berliner Fernsehturm) u náměstí Alexanderplatz Foto: Vladimír Plesník, Právo

Berlín zřejmě povede starostka. Vyvlastňovat byty nemíní

Sociální demokratka Franziska Giffeyová (43) se může stát první starostkou Berlína navzdory tomu, že prognózy v neděli večer dlouho přisuzovaly vítězství Zeleným, a faktu, že kvůli plagiátorství ve své doktorské práci musela letos v květnu opustit post spolkové ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Pohled na Berlínskou televizní věž (Berliner Fernsehturm) u náměstí Alexanderplatz Foto: Vladimír Plesník, Právo
Berlín zřejmě povede starostka. Vyvlastňovat byty nemíní

Odhady naznačovaly, že Zelení ovládnou radnici, protože získali nad SPD náskok o dvě procenta. Giffeyová předstoupila před zarmoucené příznivce v hale Station Berlin nedaleko stanice metra. „Dokud nebudou sečteny hlasy, nic neskončilo,“ byla si jistá svým vítězstvím, které se nakonec dostavilo.

„Nejnapínavější hlasování v dějinách metropole,“ shrnul list Der Tagesspiegel.
SPD v městském státě získala 21,4 procenta hlasovacích lístků, druzí skončili Zelení s 18,9 procenta, zatímco křesťanští demokraté (CDU) se umístili těsně třetí s 18,1 procenta.

Dosavadní koalice v místní vládě vedená SPD zahrnovala Zelené a Levici, která se propadla z třetího místa na čtvrté se 14 procenty a v jejímž čele stál starosta za SPD Michael Müller (56). Ten se rozhodl post neobhajovat.

Referendum vykoupení posvětilo

Giffeyová v pondělí řekla rozhlasové stanici RBB, že zahájí jednání se Zelenými, ale také s CDU s cílem vytvořit stabilní většinu, která by vedla hlavní město, a že za jedno z klíčových témat považuje bydlení.

Kontroverzní návrh, aby městská vláda převzala od firemních vlastníků asi 240 tisíc bytů v hodnotě několika miliard a omezila tak prudce rostoucí nájemné v německém hlavním městě, schválilo v nedělním referendu 56,4 procenta voličů.

Nezávazné referendum nutí berlínskou městskou vládu, aby zvážila vyvlastnění velkých korporátních majitelů bytů v rámci radikálního kroku, který má ochladit jeden z nejžhavějších realitních trhů v Německu, kde se nájemné v posledních letech stalo pro mnoho obyvatel nedostupným.

Giffeyová v pondělí zopakovala, že se staví proti tomuto převodu majetku, a tvrdila, že to „není správná cesta“, zejména kvůli kompenzaci, která má být poskytnuta.

Část Zelených je však pro a zástupci iniciativy známé jako Deutsche Wohnen & Co enteignen, která za toto opatření lobbuje od roku 2019, uvedli, že budou na koaličních jednáních vyvíjet tlak na to, aby berlínská vláda toto opatření zavedla.

Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých 14 miliard eur (356 miliardy korun), vedení Berlína hovořilo o 29 až 39 miliardách eur (738 až 992 miliard korun).

Nájemné explodovalo

Návrh na vyvlastnění by se týkal asi 15 procent nájemních bytů v Berlíně.

Nájemné v německém hlavním městě vzrostlo mezi lety 2007 a 2019 v průměru o 85 procent. Tento nárůst dusí mnoho lidí ve městě, kde 80 procent obyvatel tvoří nájemníci.

Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů referenda mělo být vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli, a to v případě, že cílem jejich vlastnictví je zisk.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků