„Evropská unie je a zůstane otevřená společnostem a vybavení z USA,“ ujišťovala minulé úterý po jednání ministrů obrany EU šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Ona byla adresátkou dopisu, který jí 1. května zaslaly dvě vysoké představitelky Pentagonu, náměstkyně ministra obrany Ellen Lordová a náměstkyně pro kontrolu zbrojení Andrea Thompsonová. Dopis podle německé stanice Deutsche Welle odsuzuje „jedovaté pilulky“, které prý obsahují navržená pravidla pro evropskou obrannou spolupráci (PESCO) a evropský obranný fond EDF, který má do roku 2027 poskytnout na vývoj nových zbraní 13 miliard eur, tedy téměř 340 miliard korun.

Dnes jde 81 procent mezinárodních (zbrojních) kontraktů firmám z USAFederica Mogheriniová, šéfka diplomacie EU

Americké političky mimo jiné požadují, aby bylo zrušeno ustanovení, že zapojení mimounijního státu do vojenského výzkumu financovaného z peněz EU vyžaduje jednomyslný souhlas 25 zemí Unie, které se na projektech společné obrany nyní podílejí.

Došlo i na hrozby

Pokud budou chtít mimounijní firmy prodávat zbraně či vojenské vybavení, které bylo vyvinuto s pomocí evropských peněz, do jiných zemí, nemohou to udělat bez souhlasu Unie, což americká strana rovněž odmítá.

Američanům se nelíbí ani to, že Unie chce spolupracovat na vývoji vlastního vojenského vybavení, jako jsou stíhačky či bezpilotníky, a také na vlastních podpůrných systémech, jako jsou vojenské nemocnice či výcviková centra.

To vše podle Lordové a Thompsonové „představuje dramatický zvrat oproti posledním třem dekádám rostoucí integrace transatlantického obranného sektoru“. Prý jde o porušení závazků evropských zemí vůči NATO. Autorky dopisu požadují zrušení těchto pravidel a hrozí: „Reciproční akce by v Evropě nebyly vítány a my bychom je neradi zvažovali.“

Mogheriniová: Jsme otevřenější

Mogheriniová americké výhrady jednoznačně zamítla. „EU je ve skutečnosti nyní mnohem otevřenější než americký trh se (zbrojními) zakázkami pro firmy a vybavení z Evropské unie,“ řekla. Připomněla, že „v EU není žádný zákon ‚kupuj evropské‘“. Narážela tím na americký zákon z roku 1933, který vyžaduje, aby americké státní instituce při svých nákupech jednostranně upřednostňovaly americké zboží.

Šéfka unijní diplomacie také připomněla, že v Unii „jde dnes 81 procent mezinárodních (zbrojních) kontraktů firmám z USA“. Německá ministryně obrany Ursula von Leyenová podle webu express.co.uk podtrhla: „My Evropané děláme to, co od nás naši američtí přátelé požadují už mnoho let.“ Podle ní by měly USA důvěřovat tomu, že kroky Evropy prospějí NATO.

Nizozemská ministryně obrany Ank Bijleveldová řekla, že její země sice stojí o zapojení USA do evropské obrany, ale že navrhla „záchrannou brzdu“, pokud by některé unijní státy měly problém se zapojením cizích zemí do euroobrany.

Nová pravidla pro obranné aktivity v rámci Unie mají být schválena v červnu. Zatímco USA chtějí do Unie prodávat více svých zbraní, Evropa má problém s rozsahem svého arzenálu: má v něm totiž 172 různých zbrojních systémů oproti pouhým třiceti v USA. Na pořadu dne je tedy podle agentury Bloomberg redukce tohoto roztříštěného arzenálu, což by rovněž posílilo konkurenceschopnost evropského zbrojního průmyslu, a to i vůči USA.

Bloomberg poukázal na to, že spor o obranu se objevil jen krátce před obchodními jednáními EU–USA, která by mohla vyústit v podobnou obchodní válku, jaká je nyní mezi Amerikou a Čínou.