Poslanci kvůli tomu hlasovali o možnosti převzít kontrolu nad programem Sněmovny, ale neuspěli.

Vládní návrh měl jednoznačnou podporu poslanců, pro jich bylo 412, proti jen 202. Premiérka tak dosáhla v tomto týdnu prvního úspěchu, protože neprošel žádný z pozměňovaných návrhů. Navíc získala další šanci zachránit složitě vyjednanou dohodu a nechat o ní opět hlasovat.

Její krok ale působí absurdně, protože o odkladu brexitu se jedná právě proto, že poslanci v úterý návrh odmítli. Současně tím Mayová přiznává, že Velká Británie není připravena ani na brexit v duchu vyjednané dohody.

Britská premiérka Theresa Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová

FOTO: Reuters

Pokud by poslanci opět neschválili vyjednanou dohodu, Mayová by EU žádala o ještě delší prodloužení platnosti článku 50 Lisabonské smlouvy, uvedla BBC.

Nyní ale záleží na tom, zda žádost Velké Británie na summitu schválí všech zbylých 27 členů EU. Experti očekávají, že spíše ano, i když se musí rozhodovat velmi rychle. Evropská komise v reakci na hlasování zopakovala tyto podmínky a upozornila, že „bude na Evropské radě posoudit takovou žádost a vzít v úvahu všechny důvody pro možné prodloužení a jeho délku s tím, že dá přednost zajištění funkčnosti evropských institucí“.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock však nevyloučil ani možnost, že by se brexit uskutečnil v původně plánovaném termínu, pokud poslanci příští týden schválí dohodu vyjednanou Theresou Mayovou.

Proti prodloužení odchodu hlasovalo i několik prominentních členů konzervativní strany, mimo jiné ministryně financi Elizabeth Trussová i bývalý ministr pro brexit Steve Baker.

Jeden z členů protiunijní skupiny konzervativců ERG Andrew Bridgen obvinil ještě před hlasováním Mayovou, že používá taktiku spálené země, aby prosadila dohodu, kterou vyjednala.

Čtěte také: Kdo tvrdí, že ví, jak dopadne brexit, ten lže, zní Westminsterem

Vysoce postavený euroskeptický konzervativec Christopher Chope označil žádost o prodloužení odchodu z EU za „národní ponížení“. Přiznal, že tu je důvod pro krátké prodloužení, v tom případě by ale měla premiérka podat demisi. Dodal, že by při případném hlasování o nedůvěře podpořil opoziční labouristy, kteří ji chtějí odvolat.

Že je pozice premiérky slabá, plyne i ze slov šéfa britského úřadu vlády Davida Lidingtona. Ten uvedl, že pokud britští poslanci neschválí dohodu o brexitu do 20. března, je vládě jasné, že budou potřebovat ”čas, aby zvážili možný další postup”. V tom případě poslanci dostanou dva týdny na to, aby zjistili, jaký návrh by mohl získat většinu.

Dodatky se snažily odstavit vládu na vedlejší kolej

Než však došlo na hlasování o vládním návrhu, hlasovalo se o dodatcích k němu. Návrh nezávislé poslankyně Sarah Wollastonové odložit brexit, aby se uspořádalo druhé referendum, neprošel, nechtěli ho podpořit ani opoziční labouristé. Odmítli to s tím, že ve čtvrtek se jedná o odkladu brexitu, a ne o referendu. Osmnáct labouristů dokonce hlasovalo proti návrhu, což ukazuje, že je Strana práce rozdělená stejně jako konzervativci.

Labouristé se přitom vyslovili pro druhé referendum a dočkali se kvůli tomu kritiky. Skotský poslanec Ian Blackford uvedl, že nemají žádnou páteř, zatímco premiérka nemá žádnou autoritu a ztratila kontrolu nad děním.

Bylo to ale poprvé, kdy se hlasovalo o druhém referendu. Předseda Dolní sněmovny John Bercow, jenž dodatky vybírá, nenechal hlasovat o dodatku, který požadoval vyloučení druhého referenda.

Čtěte také: Moderátorka řekla očima, co si myslí všichni Britové

Rozdílem pouhých dvou hlasů neprošel dodatek labouristy Hilaryho Benna, který požadoval po vládě, aby do 20. března mohli poslanci jednat o různých cestách z patové situace a pak sami rozhodnout o programu další schůze parlamentu naplánované na příští středu. Tím by odstavili vládu. Pro návrh hlasovalo 312 poslanců, proti němu 314.

Návrh se pokusil zablokovat šéf úřadu britské vlády David Lidington, když slíbil, že v případě dalšího odmítnutí vyjednaného návrhu dostanou poslanci čas na hledání cesty ze slepé uličky. Benn přesto odmítl svůj dodatek stáhnout z programu. Návrh podpořila i labouristická poslankyně Yvette Cooperová s tím, že „poslanci mají odpovědnost najít řešení hned“.

Čtěte také: Britští poslanci odmítli brexit bez dohody

Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody. Ani ten neprošel, pro byli 302 poslanci, proti pak 318.

Cílem čtvrtého dodatku je zakázat vládě, aby předložila dvakrát odmítnutý návrh dohody o brexitu k třetímu hlasování. Odvolává se na středověké pravidlo z dob krále Jana, že parlament nemůže na jednom zasedání hlasovat dvakrát o stejném návrhu.