Článek
Jen v roce 2017 čtyři miliony Rumunů žijící v zahraničí poslaly do země na 4,3 miliardy dolarů (96,7 miliardy korun), což odpovídá dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP) země. Tento příliv peněz by nicméně mohl začít vysychat. Emigrují celé rodiny, a nemají už tedy koho v bývalé vlasti podporovat.
Jednou z těch, kteří se na to už nemohli dívat, je i Oana Gheorghiuová. Rozčilovalo ji, že lidé často musejí odjet do ciziny, aby zajistili péči pro své nemocné děti. Nelenila a před devíti lety začala renovovat a rekonstruovat nemocnice. „Nejdřív jsme vybírali peníze na obnovu nemocnic - na 85 procent rumunských zařízení neodpovídalo normám,“ vysvětluje mladá žena. „Dnes sami stavíme šestipatrovou nemocnici o 10 tisíci metrech čtverečních pro děti s rakovinou,“ dodává.
Její sdružení Daruieste Viata (Daruj život) vybralo pět milionů eur od 250 tisíc dárců - firem i soukromníků. Přístup k fondům Evropské unie, které země nevyčerpá, ale nemá.
Výměny vlád ztěžují situaci
Současná vládní strana slíbila postavit nejméně čtyři nemocnice v regionech, s realizaci ovšem nespěchá. Tvrdí, že čerpat prostředky z evropských fondů „vyjde příliš draho“. Lepší by prý byly projekty PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru).
V Rumunsku se ovšem vláda a vládní projekty mění každého půlroku a neexistuje veřejná infrastruktura, která by PPP mohla uskutečňovat, řekl listu Le Figaro analytik, který se zaměřuje na východní Evropu.
Někteří poslanci vládní sociálnědemokratické strany byli navíc za podvody při nakládání s prostředky z evropských fondů odsouzeni. Svou nynější nečinnost tedy vysvětlují snahou vyhnout se „urážlivým kontrolám“ z Bruselu. Obyvatelé vesnice Trestia v župě Maramureš na severu země se proto, když se jim nedostalo pomoci od úřadů, rozhodli jednat. Chybějící silnici si postaví sami, uzavírá Le Figaro.