Článek
Není jasné, kdy z postu ministra devětašedesátiletý Seehofer hodlá odstoupit, každopádně prý ale před koncem současného volebního období v roce 2021. Nakonec se tak Seehofer rozhodl učinit trochu jiný krok než o pět let mladší Angela Merkelová, která sice končí jako šéfka CDU, ale kancléřkou chce zůstat po celé funkční období.
Důvody rozhodnutí obou politiků jsou velmi podobné. Konzervativní unie CDU/CSU vedená Merkelovou jako kandidátkou na kancléřku loni propadla ve spolkových volbách, když se ziskem 32,9 procenta hlasů dosáhla nejhoršího výsledku od roku 1949. Seehofer se kvůli špatnému výsledku CSU musel letos na jaře vzdát funkce bavorského premiéra.
Nového šéfa si strana, která je součástí celoněmecké koalice se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociální demokracií (SPD), zvolí začátkem příštího roku na mimořádném sjezdu. Stane se jím zřejmě bavorský premiér Markus Söder.
Osudové říjnové volby
Ještě více dlouhodobému kritikovi migrační politiky německé kancléřky přitížil výsledek CSU v říjnových zemských volbách v Bavorsku, tedy jediné ze 16 spolkových zemí, kde tato strana působí. Dlouhodobě nejsilnější bavorská strana v nich obdržela 37,2 procenta hlasů, což je nejméně za téměř 70 let. Ze stavu CSU přitom právě Seehofera, který stranu vede od roku 2008, vinily dvě třetiny Bavorů. Proto se o odchodu muže, který letos výrazně přispěl i k dvojici krizí ve velké koalici CDU/CSU a SPD, v posledních týdnech mluvilo stále častěji.
Podle německých médií mu rozhodování ulehčila i Merkelová. Za žádnou cenu totiž nechtěl skončit před ní a zároveň krok šéfky CDU, která stranu vedla 18 let, ukázal, jak podobné rozhodnutí může stranu oživit, čímž se znovu vystupňoval tlak na něj samotného.