Průzkum veřejného mínění byl proveden mezi 20. a 26. zářím a 39 procent dotazovaných Rusů v něm označilo Putin za politika, kterému důvěřují. Loni v listopadu přitom prezidentovi důvěřovalo ještě 59 procent respondentů. Jak poznamenala agentura AFP, důvěra v Putina je vůbec nejnižší od roku 2014, kdy se ruský prezident těšil vysoké popularitě v souvislosti s anexí Krymu.

Putin minulý týden podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a protesty, schválila koncem září dolní a následně i horní komora parlamentu.

Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.

„Lidé si myslí, že se vláda snaží vyřešit své problémy na účet veřejnosti,” uvedl ředitel centra Levada Lev Gudkov. Určité sociální napětí podle něj v zemi panuje již od konce loňského roku a stojí za ním množství faktorů, mimo jiné zvýšení cen a pokles reálných mezd. Oslabení důvěry se týká i Putinových spojenců, ministra obrany Sergeje Šojgua a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Vzhledem ke stylu, jakým Putin v zemi vládne, „nemůže svést odpovědnost za nepopulární rozhodnutí na někoho jiného,” řekl listu Vědomosti politolog Dmitrij Orlov.