Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi po pondělním jednání se svým německým protějškem Heiko Massem couvl. Oznámil, že italské přístavy zůstanou otevřené pro lodě unijní mise Sophia zaměřené na boj s převaděčstvím do té doby, než unie změní podmínky mise a lodě se zachráněnými budou plout i do jiných zemí.

Itálie minulý čtvrtek v Bruselu uvedla, že by migranti, kteří by byli při operaci zachráněni, neměli končit automaticky v Itálii, ale rovnou si je rozdělí další země EU. Pohrozila, že lodím zapojeným do mise neumožní vplout do svých přístavů, uvedla agentura ANSA.

Ministr Milanesi na začátku minulého týdne informoval v dopise šéfku unijní diplomacie Federiku Mogheriniovou, že požaduje změnu podoby mise Sophia. „Itálie nebude jedinou zemí, kde se vykládají migranti zachránění jejími vlastními námořními jednotkami,“ řekl Milanesi webu The Local. Uvedl, že chce, aby zachráněné přebíraly i další země. Podle stávajících pravidel v souladu s námořním právem se vyloďují v nejbližší zemi, což je právě Itálie.

Italský premiér Giuseppe Conte současně požádal Evropskou komisi, aby ustavila „krizový výbor“, který bude dohlížet na rozdělování migrantů zachráněných na moři a měl by také pomoci najít přístavy, kde se vylodí.

Zachránění migranti vystupují z lodi v Malaze,

Zachránění migranti vystupují z lodi v Malaze.

FOTO: Jon Nazca, Reuters

Předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudovi Junckerovi Conte sdělil, že jeho země nebude přijímat migranty, dokud je nebudou přijímat další země. Juncker mu odpověděl, že „ad hoc řešení nejsou dlouhodobě proveditelná“.

Rozdělená EU

S italským návrhem navíc řada členů EU nesouhlasí, mezi jiným země Visegrádu včetně ČR. Český premiér Andrej Babiš (ANO) italskou žádost minulý týden odmítl s tím, že přebírání je dobrovolné.

Itálie však chce pokračovat v přístupu, který se uplatnil minulý týden, kdy si 450 zachráněných rozdělily Francie, Malta, Německo, Španělsko, Portugalsko a Irsko. Dohodu ocenil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, ale uvedl, že je potřeba trvalé řešení, a ne dělat dohodu u každé lodi.

Itálie také požaduje, aby lodě s migranty stíhala především libyjská pobřežní stráž a vozila je zpět do Libye. Chce, aby Libye byla označena za bezpečnou zemi, aby se tam mohli vracet i další zadržení. Naráží však na odpor OSN, protože migranti jsou v Libyi zadržováni ve velmi špatných podmínkách a mnohdy musejí vykonávat otrockou práci.

Libye odmítá centra na svém území

Nedaří se prosadit ani další plán EU, kdy by se azylová řízení konala už na území Libye. Libyjský premiér Fajád Sarradž návrh bryskně odmítl: „Jsme proti tomu, aby Evropa do naší země umisťovala nelegální migranty, kteří nejsou žádaní v EU.“ Zřízení podobných středisek odmítly i Tunisko, EgyptMaroko. Podle Sarradže by EU měla soustředit tlak na země, odkud lidé utíkají.

Itálie po nástupu nové populistické protimigrační vlády utvořené Stranou pěti hvězd a ultrapravicovou Ligou už uzavřela italské přístavy pro lodě humanitárních organizací. Nyní však odmítá přebírat i zachráněné při unijní operaci, do které je sama zapojena. Potápí tak misi EU Sophia zaměřenou proti pašování lidí. Při té se sice podařilo několik desítek převaděčů zavřít a zabavit několik desítek plavidel, ovšem hlavně se při ní zachránily tisíce migrantů. Součástí mise Sophia je však také výcvik libyjské pobřežní stráže.

Do Itálie od roku 2013 dorazilo skoro 700 000 migrantů, od loňského léta však jejich počet klesá, a jak podotkla stanice Deutsche Welle, i právě kvůli operaci Sophia.