Hlavní obsah

Maďarsko vystoupí z jednání OSN o globálním paktu o migraci

– Budapešť • Aktualizováno

Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Péter Szijjártó, informovala agentura Reuters. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům země.

Foto: Milan Malíček, Právo

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó

Článek

Dokument, který by měl být formálně schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.

„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,” uvedl Szijjártó a dodal, že dohoda pro svět představuje „hrozbu”.

Minulý týden globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA, které se z jednání v loňském roce stáhly. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu. [celá zpráva]

V Marrákeši už bez Maďarska

Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrákeši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.

Už dříve maďarský ministr zahraničí varoval, že pakt poskytne pozvání do Evropy miliónům dalších běženců. Státy by podle něj zároveň nutil poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. Lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, by dokument zajistil legální právní status, tvrdil ministr.

ČR: Žádný souhlas s nelegální migrací

České ministerstvo zahraničí minulý týden zdůraznilo, že text ze své povahy není právně závazný a jednotlivé státy své stanovisko k němu vyjádří až na prosincové konferenci. „Vláda ČR nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,” stálo v prohlášení ministerstva.

Podle OSN je ve světě asi 250 miliónů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Cílem paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám