Příslib na politické úrovni získala Merkelová podle DPA kromě ČR také od Polska a Maďarska, které se stejně jako Česko doposud stavěly k její migrační politice kriticky. Mezi dalšími státy německá tisková agentura uvádí Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko.

Premiér Andrej Babiš to popřel: „Žádné jednání mezi Českou republikou a Německem v této věci neproběhlo a moje vláda ani neplánuje, že by se k dohodě, která by znamenala systematické přijímání ilegálních migrantů, připojila. Tyto poplašné zprávy považuji za úplný nesmysl. Žádné jednání neplánujeme. Není důvod o tom jednat. Zásadně to odmítáme."  Babiš ještě poznamenal, že si dosud myslel, že jsou jen ruské falešné zprávy, ale jak to vypadá, jsou i německé falešné zprávy. Otázkou ale je, co přesně má být v dohodě.

„Žádného takového ujednání dosaženo nebylo," citovala agentura Reuters mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse. "Je nemožné, aby migrant vstoupil do Maďarska bez toho, že předtím vstoupí do jiné členské země EU," dodal s tím, že již v roce 2015 se Německo snažilo z Maďarska udělat takzvanou první zemi vstupu, nicméně "již tehdy jsme to odmítli".

Slovenský premiér Peter Pellegrini potvrdil, že s Merkelovou na summitu mluvil, ale o bilaterální dohodě řeč nebyla. „Počty takovýchto lidí jsou téměř nulové. I kdybychom takovou dohodu podepsanou měli, z naší strany by to bylo jen prázdné gesto. Nejsem zastáncem teatrálních gest,“ dodal Pellegrini.

Zpráva o dohodě byla zveřejněna v den, kdy se ukázalo, že Merkelovou podporuje vůbec nejméně lidí za dobu, co stojí v čele vlády.

Kancléřka Merkelová, která stojí v čele CDU, je pod tlakem ministra vnitra Horsta Seehofera ze sesterské bavorské CSU. Ten chce zavést na hranicích Německa kontroly, které by vracely migranty, pokud by přijeli do Německa, ač by už jinde měli podanou žádost o azyl. Merkelová byla proti a Seehofer se uvolil počkat do konce června.

Tvrdý postoj a podobné názory jako Seehofer zastává i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Rakousko přitom bude od neděle předsedat EU.

I podobné názory ovšem mohou vyvolat spory. „Jestli si Německo myslí, že může jednoduše vrátit lidi do Rakouska v rozporu s mezinárodním právem, tak vysvětlíme Německu, že tyto osoby nepřijmeme,“ uvedl rakouský ministr vnitra Herbert Kickl ze strany svobodných (FPÖ).

Summit o migraci

Před summitem EU o migraci Merkelová otevřeně přiznala: „Evropa má mnoho problémů, ale migrace by se pro Evropskou unii mohla stát osudovou.”

Země EU na svém summitu schválily změny v přístupu k migraci. Potvrdily potřebu zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží i na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by od Itálie migranty převzaly. [celá zpráva]

Padlo tak prosazování kvót pro přerozdělování migrantů, což označil český premiér Andrej Babiš i představitelé ostatních zemí visegrádské čtyřky za obrovský úspěch. Podle německé kancléřky Angely Merkelové jde dohoda správným směrem, který zlepší kontrolu vnější hranice EU, a řeší také otázku následných přesunů migrantů mezi státy unie.

Obliba Merkelové padá

Podle průzkumu agentury Kantar pro týdeník Der Spiegel by nyní Merkelové svěřilo důležitou politickou funkci 51 procent dotázaných. Kancléřka, která je v úřadu od listopadu 2005, nicméně v pořadí oblíbenosti německých politiků obsadila druhou příčku. [celá zpráva]

Ještě letos v březnu Merkelovou z Křesťanskodemokratické unie (CDU) na významném politickém postu chtělo vidět 60 procent respondentů.

V nejnovější anketě však je před premiérkou jen prezident Frank-Walter Steinmeier, kterého chce ve vrcholné politice 71 procent lidí; v březnu to bylo 78 procent.