Článek
„Od roku 2021, kdy kantoři dosáhli na 125 procent průměrné hrubé mzdy, poměr pouze klesal až na loňských 108 procent. Po pandemii covidu totiž rostly mzdy v soukromém sektoru poměrně rychle, ale platy učitelů za nimi v tempu výrazně zaostávaly,“ vysvětlil pro Novinky ekonom a výkonný ředitel think tanku IDEA Daniel Münich.
IDEA v rámci pravidelné studie analyzoval školní platy ve srovnání se mzdami v soukromém sektoru i s dalšími státy. Ze studie vyplývá, že Česko se i v loňském roce vzdalovalo od průměru zemí OECD. V mnoha z nich přitom příjmy učitelů oněch 130 procent převyšují. Ve výsledku podle Münicha učitelská profese ztrácí atraktivitu pro stávající pedagogy i mladé lidi.
„Pro učitele není důležité jen srovnání s dalšími zaměstnanci, ale i věrohodnost a předvídatelnost toho, co mají za svou práci dostat. To v číslech ale rozhodně nevidíme. Jak se pak mají mladí lidé rozhodnout pro učitelskou profesi?“ komentoval. Učitelé totiž oprávněně očekávali, že jejich platy ve vztahu k průměrné mzdě porostou.
Vláda Petra Fialy do zákona od roku 2024 propsala pravidlo, podle kterého mají učitelé brát 130 procent průměrné hrubé mzdy. Původní záměr ovšem obešla tím, že příjmy učitelů porovnávala s průměrnou mzdou z předloňského roku. Platy kantorů v roce 2025 tedy vypočítala z mezd za rok 2023. Jenže ani tak se jí nedařilo zákon dodržet.
Praxi chce změnit současný ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Chtěl bych, aby byl dodržován zákon, aby to bylo skutečných 130 procent konkrétního rozpočtového roku, nikoliv z dvou let starých dat. Pevně doufám, že se tam během tohoto volebního období, tedy nejpozději v roce 2029, dostanu,“ řekl Plaga. Byl to právě on, kdo byl v čele resortu mezi lety 2017 a 2021, kdy výdělky kantorů ve srovnání s ostatními zaměstnanci opravdu stoupaly.
Plaga se nyní v rámci vyjednávání s ministerstvem financí snaží pro svůj resort, který letos hospodaří s 284 miliardami korun, vyjednat na rok 2027 desítky miliard korun navíc. Finance mají jít zejména vysokým školám, učitelům i dalším pedagogům. Münich nicméně upozornil, že pokud se mu peníze podaří vyjednat, bude to zřejmě na úkor schodku státního rozpočtu.
„Jen na udržení současné platové úrovně 108 procent bude ministerstvo školství na rok 2027 potřebovat 11 miliard korun navíc,“ uvedl. Pokud by však vláda chtěla platy učitelů skutečně navýšit na úroveň 130 procent, musela by jen na ně vynaložit 35 miliard korun navíc.
Na 25 organizací, které se angažují ve vzdělávání, včetně Rady vysokých škol a Asociace ředitelů základních škol, vyzvalo premiéra Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO), aby rozpočet školství navýšili o 40 až 50 miliard korun. Jen tak bude podle nich možné naplnit i další závazky vlády, jako je zajištění psychologů a speciálních pedagogů pro základní školy nebo investice do vysokých škol. Pokud by měl rozpočet celého resortu školství odpovídat průměru zemí OECD, měl by podle organizací být ve výši 334 miliard korun.
„Premiér Babiš nám v odpovědi zdůraznil, že školství je prioritou vlády s odkazem na její programové prohlášení i Hospodářskou strategii. Z nich vyplývá i závazek dohnat ve výdajích v kapitole školství země OECD,“ nastínil Babišův postoj analytik PAQ Research Karel Gargulák, který se k výzvě připojil.
Vláda začne o státním rozpočtu na rok 2027 intenzivně vyjednávat koncem prázdnin, výsledek by měla zveřejnit nejpozději do konce září.
