Haleyová k odchodu USA z rady uvedla, že žádná jiná země neměla odvahu přidat se k boji Američanů za přeměnu tohoto „pokryteckého“ a „vlastním zájmům sloužícího“ tělesa.

„Chci, aby bylo zcela jasné, že tento krok neznamená vzdání se našich závazků v oblasti lidských práv,“ dodala Haleyová podle agentury Reuters.

Velvyslankyně už loni několikrát prohlásila, že USA jsou připraveny Radu pro lidská práva opustit. Kritizovala tehdy především „chronickou zaujatost“ této instituce proti Izraeli.

Tyto výtky zopakovala i v úterý, kdy jí po boku stál šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Rada se podle ní disproporčně zaměřuje na Izrael a její „nekonečné nepřátelství“ vůči židovskému státu označila za „jasný důkaz“, že rada se řídí politickou předpojatostí a ne lidskými právy.

„Podívejte se, kdo je členem rady, a uvidíte strašlivou neúctu k nejzákladnějším právům,“ řekla Haleyová a poukázala na Venezuelu, Čínu, Kubu a Demokratickou republiku Kongo.

Bojkot za Bushovy éry 

Ve dvanáctileté historii Rady OSN pro lidská práva zatím žádná členská země orgán neopustila dobrovolně. Před sedmi lety, během takzvaného arabského jara, byla Libye se souhlasem Valného shromáždění z rady vyloučena.

Během vlády prezidenta George Bushe mladšího Washington UNHRC tři roky bojkotoval, za prezidenta Baracka Obamy se do ní opět vrátil.

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa už loni oznámily, že ke konci letošního roku opustí Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). [celá zpráva] Trump odstoupil také od pařížské klimatické dohody či jaderné dohody s Íránem. [celá zpráva]