"Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo," uvedl na tiskové konferenci kancléř Kurz. Zdůraznil zároveň, že Rakousko je "zemí rozmanitosti" a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.

Podle ministra vnitra Herberta Kickla úřady nyní prověřují čtyři desítky muslimských duchovních, u kterých panuje podezření, že porušili zákon z roku 2015, jenž zakazuje islámským spolkům přijímat finance ze zahraničí. Jedná se především o imámy tureckého spolku ATIB, který je přímo navázaný na turecký úřad pro náboženské otázky Diyanet. Ve dvou případech je podle Kickla už jasné, že budou imámové z Rakouska vypovězeni.

"Jsme teprve na začátku," prohlásil vicekancléř a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Ze sedmi mešit, které budou v Rakousku uzavřeny, jsou podle něj čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousích a jedna v Korutanech.

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí rakouské vlády dnes na twitteru kritizoval. Krok Kurzova kabinet podle Ibrahima Kalina "zrcadlí islamofobní, rasistickou a diskriminační vlnu v této zemi".

"Ideologicky nabité praktiky rakouské vlády" podle mluvčího porušují základní právní principy a menšinová práva a jsou snahou "vytřískat z útoku na muslimské obce politický kapitál". "Snahy normalizovat islamofobii a rasismus musí být každopádně odmítnuty," dodal Kalin.

Naplněné sliby

Obě koaliční strany v loňské předvolební kampani slibovaly, že se zasadí o přísnější imigrační politiku, rychlejší deportace odmítnutých žadatelů o azyl a vymezení se vůči radikálním islamistům. A své sliby začínají realizovat. Jedním z posledních návrhů kabinetu je například zákaz nošení šátků v rakouských mateřských a základních školách.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz

Rakouský kancléř Sebastian Kurz

FOTO: Benoit Tessier, Reuters

V Rakousku je přes 400 modliteben a mešit

Turecký spolek ATIB, který zastřešuje desítky muslimských spolků v Rakousku, se stal nedávno terčem kritiky kvůli fotografiím z akce v jedné z vídeňských mešit, na které se děti převlékly do uniforem a inscenovaly bitvu z osmanských dějin.

Zákon z roku 2015 přinesl rakouským muslimům nová práva i povinnosti. Zavedl například vysokoškolské teologické studium islámu, muslimové díky němu mají právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích.

Islámské náboženské spolky však také mají povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud jsou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nesmí vykonávat ani v případě, že "trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých".

Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 miliónu obyvatel, přibližně 700 000 muslimů. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit.