Článek
Domácí turbulence, jež odstartoval krátce po březnových prezidentských volbách tragický požár v sibiřském Kemerovu, střídají „odpadkové“ vzpoury a ekonomické otřesy vyvolané novými americkými sankcemi.
Putinovo Rusko místo předpovídané poklidné „stagnace“ čelí nebezpečí válečného konfliktu a staronový šéf Kremlu se musí vyrovnávat s velmi nervózní situací ve světě, kterou sám označil za „chaotickou“.
Dilema: jak neztratit tvář a nezesílit krizi
„Putin se zřejmě poprvé ocitl v tak dramatické situaci, kdy je nucen odpovídat na vnitřní i vnější výzvy. Dosud měl štěstí a problémy se nějak řešily. Nyní je ale situace daleko složitější,“ tvrdí politoložka Lilija Ševcovová.
Podle ní se ruský prezident poprvé za dobu svého vládnutí dostal do situace, která může mít „nepředvídatelné finále“ a Kreml horečně hledá východisko. Ševcovová upozornila, že „Kreml nemůže na jedné straně ustoupit a ztratit tvář, ale na druhé si nepřeje prohloubení konfrontace“.
Západ však, i dosud nejmasovějším vyhoštěním ruských diplomatů kvůli otravě exagenta Sergeje Skripala i vývojem kolem Sýrie a chystaných dalších amerických sankcí, dává najevo, že může být hůř. „Je to gesto, které říká: nepřestanete-li nám rozbíjet okna, jsme připravení k daleko tvrdším krokům,“ soudí Ševcovová.
Část ruských elit uvažuje, co se současným prezidentem
I když Moskva dosud tvrdila, že západní sankce, jimž Rusko čelí už řadu let, jsou nefunkční, poslední americké restrikce vůči oligarchům a vysokým státním činitelům Kreml označil za „do nebe volající z hlediska zákona a popírání norem“.
Sankce dál sílí, oligarchové tratí
Podle agentury Bloomberg se majetek 27 ruských miliardářů, kteří podle jejího žebříčku patří mezi největší světové boháče, propadl o více než 16 miliard dolarů. Mezi oběťmi se ocitli i „nestoři“ ruského oligarchického systému, jako jsou šéf Norilského Nikelu Vladimir Potanin či prezident Lukoilu Vagit Alekperov. Nejhůř však sankce zasáhly Olega Děripasku s jeho podnikem Rusal, který je orientovaný na export, avšak živí i řadu ruských regionů.
Podle politologa Andreje Piontkovského si stěžují nejen oligarchové, ale také zástupci tzv. silových struktur, kteří začínali už před Putinovým nástupem k moci. „Část ruských elit uvažuje, co se současným prezidentem,“ napsal v internetovém deníku Novoje vremja.
Další experti však míní, že sankce by mohly Putinovi paradoxně i prospět, pokud by se mu podařilo přimět miliardáře vrátit vytunelované peníze do Ruska. I kritici přitom přiznávají, že v zemi je hodně lidí, kteří si přejí, aby Putin zůstal u moci navzdory všem nástrahám, jimž je Rusko nyní vystaveno. Mnozí Rusové si právě s ním dál spojují stabilitu – a nedají na něj dopustit.
Páchnoucí vykřičníky a cesta do izolace
Kolem Moskvy již několik měsíců zuří „odpadkové vzpoury“, při nichž lidé žádají uzavření páchnoucích skládek. Ve Volokolamsku, asi deset kilometrů od metropole, zoufalí rodiče napadli místního gubernátora, který se podle nich za pět let u moci ani nepokusil očistit oblast od páchnoucích odpadků.
Putin by mohl všechno změnit pouhým mrknutím oka, ale nedělá to. Nevím proč
„Dusíme se. Nechte nás tady žít,“ skandovali obyvatelé města, kde několik desítek dětí bylo kvůli toxickým výparům hospitalizováno. Mnozí přitom věří, že by problém dokázat vyřešit prezident, kdyby se k němu dostali.
„V zemi je spousta problémů, které se neřeší. Myslím, že Putin by mohl všechno změnit pouhým mrknutím oka, ale nedělá to. Nevím proč,” citovalo Rádio Svoboda důchodkyni Valentinu.
List Kommersant ovšem upozornil na výrok neúspěšného kandidáta Vladimira Žirinovského, podle něhož by letošní prezidentské volby mohly být poslední, přičemž nejenom pro něj. „Za šest let žádné volby nebudou. Vznikne státní rada složená ze 30 lidí a její šéf bude mít pravomoci prezidenta,“ předpověděl obvykle dobře informovaný populista.
Podle kritiků přitom právě Putin zosobňuje problémy, kterým je země vystavena. „Jeho čtvrtý mandát se stane obdobím prohloubení izolace, jeho vlastní samoty, která se bude přenášet i na Rusko,“ tvrdí politolog Stanislav Bělkovskij.
