Putinova nová superraketa může spustit zbrojní závody, soudí analytici

Moskva v pátek zopakovala, že nová ruská výzbroj má ve světě udržet jadernou paritu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má ohlášená výzbroj zajistit globální jadernou rovnováhu, a tím přispět k upevnění stability a míru.

Na žádnou konkrétní zemi nové typy supervýzbroje včetně „neviditelných“ strategických raket na jaderný pohon, podmořských dronů nebo laserových zbraní podle něj nemíří.

Ruské rakety měly i před Putinovým projevem dostatečnou sílu, aby mohly Spojené státy zničit, upozorňují podle agentury AP politologové v USA. Americká doktrína je navíc založena na schopnosti masivního jaderného protiúderu, nikoli na vytvoření neproniknutelného obranného štítu.

Nebezpečí vývoje nových ruských zbraní proto spočívá spíš v tom, že může spustit novou etapu závodů ve zbrojení.

„Prezident Donald Trump už rozhodl o uvolnění stovek miliard dolarů na modernizaci a rozšíření amerického jaderného arzenálu a Putinův projev na tom nic nemění,“ píše zase v analýze AP.

Pentagon reagoval tím, že ho informace o nových zbraních nepřekvapila – už dřív prý upozornil, že Moskva vyvíjí podmořské drony strategického dosahu a nadzvukové rakety. Na týchž zbraních se pracuje i v USA a Číně. Projekt raket s A-pohonem v USA rozpracovali už v 60. letech, vývoj byl ale zastaven.

Dvouhodinové Putinovo poselství bylo hlavní náplní TV debat na ruských ústředních kanálech. „Právě mi napsali, že Trumpa budili za dobu poselství 28krát,“ prohlásil moderátor talk show na téma Západ ovládla hysterie ve studiu TV Pervyj kanal.

Mnohem střízlivěji se k významu projevu postavila jiná média. „Prezident musel něčím překvapit voliče a to se mu povedlo,“ shrnul ruský portál Novaja gazeta.

Podle vlivného liberálního listu Vědomosti je „nové, hrozivé Rusko asi podle všeho obrazem budoucnosti, s nímž Putin kráčí do čtvrtého volebního období“. Putinova čtvrteční „militaristická extáze“ přitom podle Vědomostí „nemá obdoby nejen v rámci jeho 18letého řízení země, ale i v celých novodobých ruských dějinách“, protože i „tirády sovětských vůdců Jurije Andropova či Nikity Chruščova v porovnání s ním působí bledě“. List dodal, že šlo o prezentaci „nové vojenské dominance Ruska světu“.

Ruští komentátoři s překvapením konstatují, že zprávy o Putinově projevu, který ruské politické špičky označují za epochální, neobsadily první stránky západních novin. Mluvčí ministerstva zahraničí Heather Nauertová připisuje Putinův projev blížícím se prezidentským volbám v Rusku. Americká vláda se tak spíš obává, že Moskva se v nynější atmosféře může dopustit chybných kalkulací riskujících vyvolat hrozbu konfliktu v Evropě. Rusko pak prý může použít A-zbraně menší síly v omezeném konvenčním konfliktu v přesvědčení, že tím přinutí USA a NATO k ústupu.

Švýcarský list Tages-Anzeiger naopak tomu bere Putinův projev jako mimořádně vážnou hrozbu. Podle něj je jedno, zda Kreml blafuje, anebo zázračné zbraně opravdu má – Putin „svými výroky prostě zvyšuje očekávání. V předvečer svého čtvrtého volebního období ztělesňuje stagnaci. Jistou útěchu pro něj může představovat pouze úspěch v měření sil se starým rivalem USA, i kdyby mělo jít jen o počítačové simulace – tedy prozatím,“ píše list.

Jakékoli zahrávání si s jaderným útokem je ale nesmírně nebezpečné. „Jak praví slavná poučka dramatika Čechova, pokud v prvním dějství na zdi visí puška, nejpozději v posledním aktu z ní musí vyjít rána,“ končí deník.

Podle londýnských The Times hodil Kreml Američanům rukavici s tím, že ať udělají cokoliv, Rusové je předběhnou. „Obě velmoci sice dodržují principy nové dohody Start, jenže technologický pokrok umožňuje významnou modernizaci arzenálů, aniž by byly překročeny mantinely,“ píše deník. Timesy dodávají, že západní experti ve schopnost miniaturizovat jaderný reaktor moc nevěří.

„Pokud to ale Rusové zvládli, jde o průlom,“ dodal deník. Komentátor si ale všímá, že nový podmořský dron, o němž se Putin zmínil, ještě nemá ani jméno. „Mají Rusové ještě něco v rukávu, anebo si jen ze Západu utahují?“ ptá se list.