Článek
Po „normalizaci vztahů“ volal tento měsíc srbský prezident Aleksandar Vučič, když obyvatele země varoval, že musejí být připraveni za členství v Unii „zaplatit určitou cenu“.
„Jsou to pro nás snadné překážky? Ne, jsou jako Himálaj. Ale nebyli bychom první, kdo vylezl na Mount Everest,“ pomohl si Vučič horolezeckým příměrem.
Od roku 2011, kdy rozhovory začaly, obě strany dosáhly dílčích dohod o pohybu osob a zboží. Zásadní rozpor ale trvá. „Srbsko nikdy neuzná samostatnost Kosova,“ vymezila jasně nepřekročitelnou čáru Jadranka Joksimovičová, srbská ministryně pro evropskou integraci.
Demonstranti v centru Bělehradu
Obdobný postoj stále zaujímá dalších 43 států, včetně například Slovenska, ale také třeba Ukrajina. Kosovo také dosud není uznaným členem OSN, byť zemí, s nimiž navázalo diplomatické vztahy, pomalu přibývá. Uznává ho 111 zemí včetně ČR.
Rozsáhlé oslavy – ale i stesky lidí
Pro Srby, kteří odtrženou jižní provincii obývanou převážně Albánci stále vnímají jako historickou kolébku svého národa, je Kosovo dosud citlivé téma. Průzkumy tak dlouhodobě ukazují, že zhruba dvě třetiny obyvatel země jsou pro dialog s Prištinou, ale zhruba stejný počet lidí zároveň odmítá „vyhandlovat“ členství v EU za uznání samostatného Kosova, napsala agentura AFP.
Jubilejní výročí provázejí v Prištině čtyřdenní slavnosti včetně přehlídky jednotek kosovské policie a bezpečnostních sil či letecké show parašutistů. Vystoupí i britská zpěvačka Rita Ora, která se narodila kosovským Albáncům v Prištině. Kosovská exprezidentka Atifete Jahjagová ji před několika léty jmenována čestnou velvyslankyní Kosova v Londýně. „Jsem nadšená, že se k vám všem mohu připojit při oslavách nezávislosti,“ napsala na Twitteru. V rodném městě chystá koncert za účasti dalších místních celebrit.
Rozpor nezmizel
Mezi etnickými Albánci a Srby přitom stále panují napjaté vztahy.
Hluboké rozpory panují například ve městě Kosovska Mitrovica, kde byl nedávno zavražděn politický předák místních Srbů Oliver Ivanovič, považovaný za umírněného politika.
Přestože odmítal nezávislost Kosova, stavěl se vstřícně k dialogu s prištinskými úřady. Zároveň ale kritizoval Bělehrad za jeho politiku vůči Kosovu a poukazoval také na to, že Srbové v Mitrovici mají strach ani ne tak z Albánců, jako z místních band kriminálníků.
„Jsme stále někde mezi dvěma zeměmi, aniž bychom měli volný pohyb nebo přiměřenou životní úroveň,“ napsal portál Prishtina Insight v článku o postavení kosovských Srbů. Místním obyvatelům i návštěvníkům oblasti ztrpčuje život nevyjasněný status Kosova.
Srbské úřady komplikují cestování lidem, kteří vstoupí do Kosova například z Albánie a potom by chtěli jet do srbského vnitrozemí. Vázne také budování infrastruktury.