Článek
Podle Johnsona existují tři důvody nechuti k brexitu: geostrategické obavy, že Velká Británie je příliš malá, aby si mohla dovolit tu chybu opustit velkou mezinárodní skupinu, hospodářské obavy a pocit, že země změnila narýsovanou cestu.
Lidé podle Johnsona nechtějí brexit, protože nevědí, co EU dělá, co znamená, co jsou její cíle. Proto prý nechápou, že je nutné odejít.
Předseda Evrpské komise Jean-Claude Juncker
Proti podobným výrokům britských politiků se okamžitě ohradil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker: „Někteří britští politici odmítají pravdu, předstírají, že jsem hloupý paličatý federalista, že preferuji evropský superstát. Jsem jasně tvrdě proti evropskému superstátu. Nejsme Spojené státy americké, jsme Evropská unie. A Evropská unie nemůže být budována proti evropským národům.“
Johnson se ve své řeči snažil vyvrátit všechny obavy. „Brexit není důvodem ke strachu, ale k radosti,“ řekl mimo jiné. Naléhal na občany, aby se „sjednotili za tím, v co všichni věříme, v sebejistou a ven směřující Británii.“
Svým příznivců vzkázal, že by z brexitu neměli mít „škodolibou radost“. „Musíme akceptovat, že mnozí (odpůrci brexitu) jsou hnáni ušlechtilým sentimentem“. Vyzval i k solidaritě s evropskými sousedy. Brexit by podle něj neměl být „ukazováním vítězného V z Doverských útesů“.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson při projevu o brexitu
Ministr zdůraznil, že odchod velké Británie z EU je nezvratitelný. Tvrdě se postavil proti výzvám k uspořádání druhého referenda o brexitu. To by podle něj bylo „katastrofální chybou, která by mohla vést k trvalému a nevymazatelnému pocitu zrady.“
Podle něj je dobré opustit celní unii, protože se budou dát vyjednat výhodnější tarify na dovoz z rozvíjejících se zemí. Podle něj musí po brexitu Spojené království získat kontrolu nad regulacemi a tarify a pokračování situace, kdy by podléhalo nařízením EU, by bylo netolerovatelné a nedemokratické.
Zdůraznil, že Britové by neměli podléhat zákonům vytvořeným v zahraničí. Mluvil ovšem dvojznačně. Podle něj dává smysl, aby si Británie v určitých oblastech udržela společné standardy s evropskou sedmadvacítkou. Ovšem volba, o které oblasti půjde, musí být na Britech. EU požaduje, aby i v přechodném období platila v Británii nadále unijní pravidla, a to i nově přijatá.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson
Johnson byl prvním z britských ministrů, kteří pronesli řeč, v níž vláda premiérky Theresy Mayové ukazuje cestu k brexitu v době, kdy sílí hlasy odmítající odchod.
Rozdělená je však nejen celá Británie, ale i sama konzervativní strana, Na dotaz listu The Sun, zda může lidem garantovat, že tento rok neodstoupí, když se kabinet odchýlí od jeho vize brexitu, pravil Johnson vyhýbavě: „Všichni jsme velmi šťastní, že můžeme sloužit (ve vládě), a já jsem jedním z nich.”