Dokument má vrátit „evropskou perspektivu” zemím na Balkánu v době, kdy o oblast projevují vzrůstající zájem RuskoČína. Mogheriniová ve Štrasburku zdůraznila, že region je součástí Evropy, se kterou sdílí společnou historii i řadu hodnot a EU má s Balkánem úzké obchodní vazby.

„Je to jasná a jednoznačná cesta evropské integrace pro všech šest našich balkánských partnerů," uvedla Mogheriniová. Vstup Balkánu do unie by se podle ní neměl odehrát někdy ve vzdálené budoucnosti, ale „už v této generaci”.

Ze šestice západobalkánských zemí jsou Srbsko a Černá Hora na cestě k unii nejdál. Přístupové rozhovory Černá Hora zahájila v roce 2012, Srbsko v lednu 2014. Podle komise nyní musí obě tyto země projevit „silnou politickou vůli”, pokračovat v reformách a vyřešit své spory s ostatními zeměmi. Rok 2025 je podle EK „orientační termín, kdy by unie mohla mít více než 27 členů”.

Pobídka k narovnání vztahů

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn připomněl, že Evropská unie a její členské země nepřijmou stát, který své územní spory nevyřešil. Je to podle něj také jasná pobídka Kosovu, aby s Bělehradem dohodu o normalizaci vztahů uzavřelo.

Z dalších balkánských zemí vykazují podle Evropské komise „významný pokrok” pro splnění podmínek Albánie a Makedonie. Komise je po splnění podmínek připravena doporučit začátek přístupových jednání. V případě Makedonie je po letech naděje na vyřešení vleklého sporu Skopje a Atén o název státu, kvůli kterému dosud Řekové evropské snahy svých severních sousedů blokovali.

Nejdále od členství v unii je Bosna a Hercegovina a také Kosovo, které jako samostatný stát neuznávají všechny země evropského bloku.