Loňský údaj je vyšší než počty žádostí z předkrizového roku 2014, podle EASO to znamená, že s azyly související příchody do Evropy zůstávají "nemalé". Okolo 55 tisíc žádostí, tedy přibližně osm procent z celkového počtu, bylo podaných ve stejné zemi už poněkolikáté.

Nejčastěji o azyl v Unii usilují občané Sýrie, přes pokles počtu jich byl stále dvojnásobek proti ostatním. Iráčanů, Afghánců a občanů Nigérie loni o azyl žádalo přibližně po 40 tisících. Tyto čtyři země původu představují třetinu všech podaných žádostí, v první desítce byly ještě Pákistán, Bangladéš, Eritrea, Albánie, Guinea a Írán. Z nich pouze Bangladéšanů a občanů Guineje loni ve srovnání s rokem 2016 přibylo.

Na 982 tisíc vyřízených žádostí

Země EU spolu se ŠvýcarskemNorskem loni v první instanci vydaly 981 615 rozhodnutí, tedy o 13 procent méně než o rok dříve. Přes pokles je to druhý nejvyšší počet rozhodnutí od roku 2008. Okolo 40 procent rozhodnutí bylo kladných, což je o 17 procent méně než v roce 2016. Podle EASO je to dáno poklesem žádostí ze zemí, jejichž občané mají na azyl nárok, jako jsou Sýrie nebo Eritrea, v kombinaci s vyšším počtem záporných rozhodnutí v případech Afghánců, Pákistánců či občanů Nigérie.

Na konci roku 2017 ale v celé EU a dvou dalších zemích čekalo na vyřízení 462 532 žádostí. O rok dříve to byl přibližně o polovinu vyšší počet.