Kvóty na přerozdělení migrantů byly ministry vnitra EU přijaty přede dvěma lety. Za cíl si kladly jednorázově přerozdělit část migrantů z přetížené Itálie a Řecka.

Proti přerozdělení byly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Česko dodnes kvóty nenaplnilo, a proto s ním Evropská komise před časem zahájila správní řízení, stejně jako s Polskem a Maďarskem.

Slovensko a Maďarsko rozhodnutí o přerozdělování napadly u unijního soudu, avšak neuspěly.

Podle kvót mělo být přerozděleno 160 tisíc žadatelů o azyl. Unijní země si jich dosud přerozdělily přes 31 tisíc.

Dosluhující ministr zahraničí Lubomír Zaorálek přesto už v úterý v Bruselu řekl, že situace ČR v souvislosti s kvótami není dramatická. „Myslím, že je dlouhý čas na to, abychom o tom s komisí mluvili,“ citovala jeho slova ČTK.

Budou trvalé kvóty?

Ve hře ovšem nadále zůstává i myšlenka zavedení trvalých kvót v případech dalších možných velkých migračních vln. Také tu Česko setrvale kritizuje. Země visegrádské čtyřky včetně České republiky opakovaně varují, že trvalé kvóty nebudou funkčním mechanismem a spory v EU jen dále vyostří.

Premiér v demisi Bohuslav Sobotka (ČSSD) po říjnovém summitu EU vyjádřil optimismus, že trvalé kvóty nakonec přijaty nebudou. „Myslím, že povinné kvóty mají čím dál menší podporu v rámci EU,“ uváděl Sobotka.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó zdůraznil, že představa o povinných kvótách je v rámci schengenského prostoru neproveditelná. „Snahu unijních institucí diktovat členským státům, koho mají přijmout na své území považujeme za porušení suverenity. Povinné kvóty jsou zcela v rozporu se zdravým rozumem, evropským právem a smlouvami,“ řekl.