Špičky Unie si ujasňují obrysy reforem

Český premiér Bohuslav Sobotka sice zdůrazňoval, že cílem hlavní části jednání bylo „co můžeme udělat společně na úrovni EU tak, aby Evropa nezůstala stranou a stala se lídrem v oblasti digitalizace“.

Novináři se však snažili získat informace hlavně o tom, co se „upeklo“ během diskuse při čtvrteční neformální večeři špiček EU. Unijní politici se při ní totiž sešli po sérii projevů z minulých dnů, v nichž různí představitelé zemí EU předestřeli veřejně své představy o reformách, jež Unie podle nich nutně potřebuje.

Nejvíce pozornosti vyvolalo vystoupení šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera z minulého týdne a úterní projev prezidenta Francie Emmanuela Macrona.  Sobotka na dotaz Práva řekl, že čtvrteční večerní diskuse měla „skloubit hlavní společná východiska, která v těchto projevech existují“.

Tato diskuse prý také „potvrdila fakt, že vícerychlostní Evropa se stále více stává realitou“.  „V této realitě je důležité, aby posun dopředu v žádném případě neznamenal vznik uzavřených klubů a aby do budoucna všechny tyto formy větší integrace nebo posílené spolupráce zůstaly otevřeny pro všechny členské země EU tak, aby se mohly kdykoli rozhodnout připojit se k nim,“ zdůraznil český premiér.

Výsledkem diskusí bylo také ujednání, že Donald Tusk, šéf Evropské rady, která sdružuje šéfy států a vlád, připraví do několika týdnů návrh na zlepšení komunikace a rychlejší přijímání usnesení v rámci EU. Tusk chce za dva týdny předložit „politickou agendu“ pro unijní lídry na letošní a příští rok. Má se prý  určit, jak by měly unijní země k nadcházejícím debatám o budoucnosti a reformách EU přistupovat.

Podle něj je třeba především hledat „skutečná řešení skutečných problémů“, postupovat krok za krokem a přitom zachovat jednotu všech členských zemí bloku. Německá kancléřka Angela Merkelová ocenila, že důležitá diskuse o reformách dostává novou dynamiku. Také Macron ocenil „novou metodu“, které se Tusk rozhodl využít, aby jednání o změnách EU urychlil.

„Formát, v němž EU nyní standardně funguje, umožňuje, abychom formálně nalézali  shodu v řádu měsíců, někde  v řádu let, ale příliš to neumožňuje debatu o hlavních cílech a společných hodnotách, které chceme prosazovat. Také se zdá, že ten systém je hodně pomalý a i byrokratický,“ okomentoval Sobotka.  Premiér zároveň ujišťoval, že nikdo teď nechce měnit smlouvy.

„Máme jasná pravidla, jak se v EU rozhoduje, a já nepředpokládám, že by se měnila nebo měla měnit. Jestli byla včera na něčem poměrně široká shoda, pak na tom, že bychom teď neměli ztrácet čas otevíráním evropských smluv a měnit pravidla, na jejichž základě nyní funguje EU,“ řekl. „Tam, kde smlouvy předpokládají kvalifikovanou většinu, bude se uplatňovat tato většina. A tam, kde počítají s konsensem, musí být uplatňován konsensus,“ dodal Sobotka.

Změna smluv často přináší posuny od jednomyslného k většinovému hlasování, kdy lze státy přehlasovat. Digitální summit tedy probíhal uprostřed politických diskusí. Sobotka připomněl české záměry v oblasti digitalizace, jako je zavedení občanských průkazů s čipem či elektronických receptů. Pochlubil se také, že „ČR má strategii rozvoje sítí nové generace“, tedy tzv. 5G.

Většina rozhovorů o digitalizaci měla spíše obecnou podobu, Unie si ale potvrdila, že chce do konce roku rozjet trvalou spolupráci v obraně, a že tato  by měla zahrnovat i zabezpečení proti kyberútokům.  „Myslím, že všechny země EU to vnímají jako klíčovou prioritu,“ řekl premiér o kybernetické bezpečnosti a ujistil, že „ČR patří mezi lídry v oblasti organizace kybernetické ochrany a obrany“. 

Členské státy jsou odhodlány do konce roku 2018 dokončit unijní jednotný digitální trh, prohlásil na závěr summitu estonský ministerský předseda Jüri Ratas. Sobotka na adresu digitalizace v rámci celé Unie řekl: „Tady se musíme posunout, pokud máme čelit USA, Číně a dalším rychle se rozvíjejícím oblastem. Tak je důležité, aby Evropa pokročila i v oblasti digitálních pravidel.“ Podpořil i návrh Bruselu na volný tok dat, která nejsou chráněnými osobními údaji.