„Vše, co jsme řekli, platí. Chceme nižší daně z příjmu, prosazujeme privatizaci některých státních podniků, nezříkáme se zrušení minimální mzdy v některých oborech,“ upozornil Christian Lindner (38), šéf FDP, v rozhovoru pro televizi ARD s tím, že vyjednávání s CDU/CSU a především Zelenými mohou být „velice, velice obtížná“.

KOMENTÁŘ DNE:
KOMENTÁŘ: Jak mluvit k lidu? Když se blíží volby, elity si vzpomenou, že potřebují občany. Jak s nimi hovoří, rozebírá Matěj Široký. >> Čtěte zde.
 Očima Saši Mitrofanova: Zbývá jen najít vyhovující volební lístek

Veřejnosti se Jamajka líbí

V narážce na Zelené dodal, že se mu nezamlouvá nátlak prováděný pod záminkou ekologie na pronikavé a rychlé technologické změny, na něž však ekonomika i pracovní trh nejsou připraveny. „Kdo přichází pozdě, toho život potrestá – to přece známe všichni. Na druhé straně odmítám ideologickou zaslepenost a zbrklost, jež by pod pláštíkem boje proti klimatickým změnám mohly otřást naším průmyslem,“ zdůraznil Lindner.

K evropské politice zdůraznil, že krizové státy na jihu Evropy by měly dostávat peníze jen tehdy, „pokud si splní reformní úlohy“. „Unie by se měla zaměřit na stabilizaci, nikoli přijímání nových členů,“ uzavřel.

Podle aktuálního průzkumu koalici Jamajka, a to kvůli barvám stran připomínajícím v trojkombinaci černo-žluto-zelenou vlajku tohoto karibského státu, za dobrou považuje 57 procent dotázaných. Ještě v den voleb se tak vyslovilo jen 23 procent dotázaných. Naopak procento dotázaných, kteří považují za dobrou velkou koalici, od voleb o osm procentních bodů kleslo.

Seehofer pod palbou

O uvažované koalici se v Německu hovoří jako o jamajské. Ostrovní stát v karibském moři je z označení nadšený. Podle jeho velvyslankyně v Německu je to skvělá reklama. Podle analytiků českého Ústavu mezinárodních vztahů by mohla být jamajská koalice v evropské politice dobrou zprávou pro státy střední Evropy.

FDP a bavorská CSU totiž budou odmítat federalizační tendence EU, s nimiž nesouhlasí například i Česko a Slovensko. Připomněli také, že kancléřka Merkelová dlouhodobě stojí o zachování co největší soudržnosti Unie, a proto se snaží i o vstřícný postoj vůči středoevropským zemím.

Výzvám k odstoupení čelí šéf CSU Horst Seehofer (68). Konzervativní unie CDU/CSU je ve Spolkovém sněmu nadále nejsilnější frakcí, proti volbám před čtyřmi lety ale přišla o 8,5procentního bodu a CSU v Bavorsku ztratila dokonce 10,5 bodu. Rok před bavorskými zemskými volbami to v CSU vyvolalo nervozitu. Seehofer v úterý kritikům vzkázal, že na řešení personálních otázek bude čas na listopadovém stranickém sjezdu. „Všechno ostatní není nápomocné v této těžké situaci, kterou v Berlíně musíme zvládnout,“ podotkl.

Seehofera, který údajně před parlamentními volbami řekl, že v případě neúspěchu dá svou hlavu na špalek, už k rezignaci vyzvalo jedno okresní a jedno místní sdružení CSU. Přidal se i zemský poslanec strany Alexander König.

Konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové nedostala v nedělních volbách 33 procent hlasů, jak se dosud uvádělo, nýbrž 32,9 procenta. Upozornila na to v úterý německá volební komise, podle níž posun vznikl kvůli součtu dvou zaokrouhlených hodnot. Na počtu jejich mandátů to ale nic nezmění.