„Rád bych řekl, že balkánská cesta není zcela uzavřená,“ řekl otevřeně rakouský ministr. „Do Rakouska letos přišlo skoro 20 000 nových uprchlíků. Více než 12 000 z nich požádalo o azyl. Odhadujeme, že asi 8000 z těch, kteří letos požádali o azyl, přišlo balkánskou cestou.“ Uvedl že uprchlíci a převaděči hledají v oblasti nové trasy.

„Podle našich poznatků vznikají v poslední době na Balkáně nové převaděčské trasy poté, co Maďarsko a Makedonie výrazně zpřísnily ochranu vnějších hranic EU,” řekl rakouský ministr.

„Pozorujeme, že mnoho uprchlíků, kteří dnes přicházejí například z Řecka a Srbska, se pokouší přesouvat po slovenské trase dále na sever. Volí cestu přes Rumunsko nebo Bulharsko,” popsal situaci Doskozil.

Ministr zdůraznil, že středoevropské země musí mít akční plán, jak jednat při velkém přílivu migrantů. Připomněl rovněž i nedávné společné cvičení na toto téma.

Rakouská policie a armáda kvůli trase přes Slovensko začaly provádět skryté kontroly v rakousko-slovenském pohraničí. „Dosud se ještě nestalo, že by vojáci v tuzemsku asistovali při klasické policejní práci. Ale je to nutné,” zdůraznil sociálně demokratický politik.

Cílem je nulová migrace

Podle Doskozila je hlavně potřeba dosáhnout fungujících řešení pro úplné uzavření migrační cesty přes Středozemní moře a mít nulovou migraci z Afriky: „To by měl být náš cíl. Brusel musí jednat.“

Zmínil, že se vysocí představitelé EU už v srpnu domluvili na zřizování center pro přijímání uprchlíků v Africe, v nichž by se rozhodovalo o migrantech, kteří by mířili do EU. Podle Doskozila však nyní nelze tato centra budovat v Libyi, jak se zvažovalo, kvůli tamní nestabilní situaci: „Ale Mali nebo Niger by byly vhodnými místy.”

Klíčová je podle něj „efektivní ochrana vnější hranice EU, trvalý návrat ilegálních migrantů a předávání uprchlíků, kteří potřebují azyl do dalších zemí podle jejich kapacitních možností“. Pouze tak přejmenoval uprchlické kvóty a vyjádřil naději, že i země jako Polsko a Maďarsko budou uprchlíky přebírat.