Pokud by se upustilo od solidarity při přerozdělování běženců, mohlo by to mít podle kancléřky dramatické dopady. „Buď jsme solidární se zeměmi, jako jsou Itálie nebo Řecko, anebo to může mít velké dopady na budoucnost (EU),“ uvedla.

KOMENTÁŘ DNE:
Babiš prý nebude autoritářský vůdce - Šéf ANO voličům slibuje, že bude ctít demokracii, ale mezitím se chová jako autoritářský vůdce, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >> 

Zdůraznila, že pro řešení migrační krize je důležitá dohoda s Tureckem i shoda uvnitř EU. „Nelze to oddělit,“ uvedla.

Merkelová se už dříve vyslovila proti krácení evropských fondů státům, které přerozdělování běženců odmítají. Takový postup naopak požaduje její sociálnědemokratický vyzyvatel v boji o kancléřský post Martin Schulz.

Kancléřka sice na rozdíl od předchozích dvou let nezopakovala větu o tom, že Německo migraci zvládne, za svým rozhodnutím ze září 2015 otevřít hranice běžencům ale nadále stojí. „Bylo důležité a správné, že jsme tehdy lidi v této výjimečné situaci přijali,” poznamenala. Byl to podle ní humanitární krok. „Vedou nás základní ideje,“ vyzdvihla.

V uprchlické otázce podle ní funguje spolupráce mezi Německem a Rakouskem, i když nepopřela, že zaznívají rozdílné názory. Vyzvala i k prodloužení kontrol na hranicích Německa.

Vyslovila se také pro reformu dublinského systému, který upravuje mechanismus vyřizování žádostí o azyl v rámci Evropské unie.

Společný ministr financí eurozóny

Merkelová sdělila, že si dokáže představit, že by země eurozóny měly do budoucna společného ministra financí, který by navíc mohl mít na starost také oblast hospodářství. O prohloubení eurozóny usiluje mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který by také rád viděl i společného ministra financí. Merkelová dnes uvedla, že proti návrhu jako takovému nic nemá, musí se však vyjasnit, co přesně by takový ministr dělal: „Dovedla bych si také představit zkombinovat ministra financí a hospodářství.”

Šéfka německé vlády podpořila také návrh svého ministra financí Wolfganga Schäubleho, aby se záchranný fond eurozóny ESM přeměnil v Evropský měnový fond, tedy určitou verzi Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Otevřená kritika Polska a Ruska 

Merkelovou také zneklidňují obavy Evropské komise o osud právního státu v Polsku. „Otázka Polska je velmi vážná. Nemůžeme jen držet ústa zavřená a nic neříkat. Já to beru velmi vážně,“ řekla nezvykle otevřeně. Předpokladem spolupráce v EU je podle ní dodržování principů právního státu.

Kancléřka také hájila sankce proti Rusku. Budou platit, dokud země nesplní všechny podmínky pro jejich odvolání. Zdůraznila, že anexe Krymu je v rozporu s mezinárodním právem.

Věnovala se i otázkám voleb, přičemž zdůraznila, že principy její strany CDU se nemění, i když se mění svět a voliči. Zmínila, že její případný nástupce ve vedení strany Jens Spahn by se asi nestal kancléřem. Navzdory práci na ministerstvu financí rozjel vlastní start-up, kvůli čemuž čelil kritice, i když to podle CDU nebylo v rozporu se zákonem.

Na dotaz, zda se jí kampaň před volbami, které budou už za měsíc, nezdá „nudná”, odpověděla: „Pro mě není nudná.“ Současně odsoudila jako rasistický výrok volebního lídra Alternativy pro Německo (AfD) Alexandera Gaulanda, který řekl, že by politička sociální demokracie Aydan Özoguzová měla jako odpad skončit v Anatolii.

Pustila se i do dalších zástupců a příznivců AfD, kteří na ni při jejích vystoupeních v předvolební kampani často pískají nebo útočí nadávkami: „Myslím si, že je správné se jim postavit.“