Už Gehlenova organizace (ORG), předchůdkyně BND, využívala Servatiovy služby.  Počátkem padesátých let jel právník několikrát do Moskvy, takže ORG ho sice považovala za „pochybnou osobnost“, avšak informací se od něho nezřekla.

BND si zajistila přístup do týmu Eichmannových obhájců, protože se obávala, že Eichmann by mohl vypovídat o Hansi Globkem, tehdejším šéfovi úřadu kancléře Konrada Adenauera. Ten jako aktivní nacista působil za třetí říše na ministerstvu vnitra, kde se podílel na tvorbě zákonů, které zabavovaly Židům jejich majetek a odnímaly jim politická práva.

„Obavy se ukázaly jako přehnané, Eichmann o Globkem mlčel,“ napsal týdeník.  Eichmanna nakonec spravedlnost dostihla: v roce 1960 ho izraelští agenti unesli z Argentiny a 31. května 1962 skončil na šibenici.