"S velkou lítostí vám oznamuji, že navzdory velké snaze a nasazení všech delegací a různých stran...byla konference o Kypru ukončena bez uzavření dohody," prohlásil šéf OSN, který se ve čtvrtek v Ženevě pokusil přimět řeckého prezidenta Kypru Nikose Anastasiadise a lídra mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky Mustafu Akinciho ke kompromisům.

Jednání se zúčastnili i zástupci Británie, ŘeckaTurecka, které byly takzvanými ručitelskými státy.

Podle diplomatů se hlavní překážkou stalo stažení více než 35 tisíc vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova a jejichž odchod chtěli Řekové.

Řekové byli ochotni ke kompromisu

Turecké jednotky jsou na severu Kypru od invaze z července 1974. Ankara je tam poslala v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Jižní část ostrova je nyní členským státem EU, zatímco severní republiku uznává jen Turecko.

Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo. Po druhé hodině ráno Guterres, pro něhož byla kyperská otázka jednou z priorit po letošním nástupu do funkce, vyhlásil konec rozhovorů.

"To neznamená, že nemohou vzniknout další iniciativy k vyřešení kyperského problému," řekl s odkazem na řadu jednání z minulosti. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu přitom minulý týden pohrozil, že současná jednání jsou poslední šancí pro sjednocení ostrova.