Na první evropský smuteční obřad se do Štrasburku sjely desítky předních politiků současnosti i dnů minulých, včetně britské premiérky Theresy Mayové, šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua, ruského premiéra Dmitrije Medveděva nebo bývalého šéfa italské vlády Silvia Berlusconiho.

Cestou do jednacího sálu Evropského parlamentu se politici zapisovali do kondolenční knihy a ukláněli před Kohlovou rakví zabalenou do unijní vlajky.

Helmut Kohl na snímku z roku 2007 a Maike Richterová, kterou si vzal za manželku v roce 2008.

Helmut Kohl na snímku z roku 2007 a Maike Richterová, kterou si vzal za manželku v roce 2008.

FOTO: HERBERT KNOSOWSKI, ČTK/AP

Do středu zcela zaplněného sálu rakev za zvuků smuteční hudby donesli členové armády. Jako první se poté ujal slova šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani, který Kohla označil za odvážného politika a bojovníka za svobodu, který svůj život zasvětil Evropě.

Zleva bývalý americký prezident Bill Clinton, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emanuel Macron

Zleva bývalý americký prezident Bill Clinton, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emanuel Macron

FOTO: Michel Euler, ČTK/AP

Pohřbu předcházely spory

Přípravy posledního rozloučení s Kohlem výrazně zkomplikovaly osobní i politické spory. Šlo v nich například o roli německé kancléřky Merkelové nebo spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Smuteční rozloučení s Helmuthem Kohlem v jednacím sále Evropského parlamentu ve Štrasburku

Smuteční rozloučení s Helmutem Kohlem v jednacím sále Evropského parlamentu ve Štrasburku

FOTO: Michel Euler, ČTK/AP

Kritické debaty se vedly i o rozhodnutí Kohla a vdovy Maike Kohlové-Richterové, že se hlavní smuteční obřad neuskuteční v Německu, ale ve Francii. Ještě vyhrocenější je situace v rodině exkancléře. Jeho starší syn Walter Kohl se dokonce odmítl účastnit pohřbu ve Speyeru na protest proti tomu, že jeho otec nebude pohřben v rodinném hrobě v Ludwigshafenu, kde leží i jeho první žena.

Helmut Kohl, který je považován za jednu z největších politických osobností poválečného Německa, se narodil v roce 1930 a zemřel letos 16. června. V čele spolkové vlády stál mezi lety 1982 a 1998, tedy déle než kdokoliv jiný.