Samotní Francouzi považují parlamentní volby za jakési třetí kolo prezidentských voleb, které se konají o několik týdnů dříve. Devětatřicetiletý Macron 7. května ve druhém kole volby hlavy státu výrazně porazil krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou.

Drtivá většina pro koalici?

Nyní má populární hlava státu šanci svou pozici ještě upevnit, protože její nedávno založené hnutí má rázem šanci stát se nejsilnější politickou silou ve Francii.

Napovídaly tomu alespoň předvolební průzkumy, které naposledy ukazovaly, že by centristické hnutí společně se svými spojenci mělo vyhrát první hlasování se zhruba 30 procenty hlasů. V rozhodujícím druhém kole by pak měla tato koalice obdržet v 577místném parlamentu drtivou většinu asi 400 křesel.

Očekává se, že parlamentní volby potvrdí ústup tradičních stran. Republikáni se spojenci by mohli skončit v prvním kole druzí s více než 20 procenty hlasů, Le Penové Národní fronta (FN) třetí se zhruba 17 či 18 procenty, krajně levicová Nepodrobená Francie čtvrtá s asi 12 až 13 procenty hlasů. Preference socialistů se naposledy pohybovaly do osmi procent.

Marine Le Penová během předvolební kampaně

Marine Le Penová během předvolební kampaně

FOTO: Reuters

Podporu Macron potřebuje

Macron podporu zákonodárců nezbytně potřebuje, aby mohl prosadit své ambiciózní klíčové ekonomické reformy, které nebudou vždy populární.

Do rozhodujícího druhého kola, které se uskuteční za týden, postupují nejméně dva nejúspěšnější kandidáti z každého z 577 volebních obvodů. V druhém kole mohou soupeřit tři i více kandidátů, pokud splní podmínku překročení 12,5 procenta získaných hlasů.