„Památka obětí vysídlení nás zavazuje, abychom oheň soudržnosti hranicemi roztrženého maďarského národa předali příští generaci,“ řekl Potápi. Politik zdůraznil, že v letech 1945 až 1948 muselo opustit svůj domov téměř 150 tisíc Maďarů žijících na jižním Slovensku.

Ferenc Hontvári, starosta slovenské obce Malá Mača uvedl, že po druhé světové válce vysídlili 234 obyvatelů obce maďarské národnosti do Čech a dalších 315 do Maďarska. „Na jižním Slovensku není snad žádná rodina, které by se vysídlení netýkalo,“ řekl starosta. Hontvári připomněl, že Češi a Slováci se za vysídlení Maďarů nikdy neomluvili. „Slovenský parlament dokonce potvrdil platnost Benešových dekretů,“ upozornil.

Maďarsko dlouhodobě považuje za sporné výnosy prezidenta Beneše, které československé Maďary a Němce zbavily občanství a majetku a předznamenaly jejich vysídlení na základě dohod vítězných mocností. Odsun Maďarů ze Slovenska v letech 1947-1948 se odehrál na základě dvojstranné dohody mezi Československem a Maďarskem o výměně obyvatelstva z února 1946.

Slovenská i česká politická reprezentace zrušení Benešových dekretů dlouhodobě odmítá. Ústavní soud ČR potvrdil platnost výnosů v době vzniku a jejich závaznost, což znamená, že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, ale soud odmítl, neboť jsou již právně neúčinné.