Od 7. dubna mají úředníci na obou stranách hranic unijní zóny volného pohybu systematicky prověřovat a s odpovídajícími databázemi srovnávat doklady všech osob.

S opatřením přišla Evropská komise. Jde o nástroj, který by měl přispět k zachycení přijíždějících či odjíždějících radikálů.

Ihned po zavedení kontrol nastaly problémy na chorvatsko-slovinských hranicích, kde kamiony a autobusy čekaly i více než dvě hodiny. [celá zpráva]

Se začátkem velikonočního víkendu pak přišel očekávaný kolaps. Chorvatský autoklub podle agentury AFP informoval o kolonách dlouhých několik kilometrů a několikahodinovém čekání na přechodu Bregana na trase mezi Záhřebem a Lublaní.

Příliš velké prostoje

Nařízení Evropské komise umožňuje návrat k cíleným kontrolám v případě „příliš velkých prostojů na hranicích”. Chorvatsko, které je členem EU, ale ne Schengenu, této možnosti ve čtvrtek využilo. Chorvatský premiér Andrej Plenković prý nyní od Slovinska očekává to samé.

„Nevidím žádný bezpečnostní důvod, proč bychom se nemohli vrátit na úroveň (kontrol), která platila před 7. dubnem,” řekl v pátek Plenković. Do té doby se u občanů schengenského prostoru pouze ověřovala pravost dokladů totožnosti. Jeho slovinský protějšek Miro Cerar minulý týden označil vzniklé kolony za „neúnosné” a vyjádřil záměr „co možná nejdříve předložit Evropské komisi návrhy na adekvátní úpravu postupů”.

Chorvatský premiér v pátek také zmiňoval negativní dopady, které přísnější hraniční kontroly mají na chorvatskou ekonomiku. Jeho země loni přijala 13,8 miliónu zahraničních turistů. Začlenění Chorvatska do Schengenu nyní komplikuje uprchlická krize.